Míří Francie ke komunismu? Komunisté mají v průzkumech 1 až 3 %

Podle čísel ne. Kandidát Francouzské komunistické strany Fabien Roussel má v pěti říjnových průzkumech k prezidentským volbám 1 až 3 %. Marine Le Penová z Národního sdružení vede s 32,5 až 37 %. Nejsilnější kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon (Nepoddajná Francie) má 15 až 18 % a ve druhém kole by podle průzkumů Le Penové prohrál poměrem 31 ku 69 až 33 ku 67.

Otázka přesto dává smysl. Francií v říjnu 2026 prošly velké protesty proti drahotě a ministr vnitra Laurent Nuñez spojuje násilí na demonstracích s ultralevicí. Průzkumy ukazují jiný obraz než protesty. Tady jsou data.

Co se děje v ulicích a co říká ministr vnitra

Vlna začala v polovině září blokádami středních škol. Sobotní protest proti drahotě svolaly výzvy na sociálních sítích kvůli zdražení pohonných hmot a 17. října 2026 se k němu přidali středoškoláci, žluté vesty, odboráři, zdravotníci i hasiči. Podrobnější průběh protestů popisuje sesterský článek o protestech ve Francii.

Den před demonstrací, 16. října 2026, řekl ministr vnitra Laurent Nuñez na stanici France 2 doslova: „Dans les grandes villes, […] on voit que l’ultragauche, très souvent en fin de cortège, provoque des dégradations.“ V překladu: „Ve velkých městech (…) vidíme, že ultralevice, velmi často na konci průvodu, způsobuje škody.“ Ministerstvo podle něj čekalo asi 250 výzev k akcím a kolem 80 průvodů.

Záznam z Paříže zveřejnil kanál AFP News Agency 17. října 2026.

Ministr mluví o skupinách na konci průvodů, ne o voličích levice. Kdo protestuje, ještě nemusí volit radikální levici, a hnutí proti drahotě není jedna strana ani jeden tábor.

Kdo se sobotních protestů účastnil, rozebírá kanál FRANCE 24 English ve videu z 18. října 2026.

Pět průzkumů z října v jedné tabulce

Prezidentské volby se ve Francii konají na jaře 2027, první kolo je podle dosavadního plánu v dubnu. Úřadující prezident Emmanuel Macron kandidovat nemůže, protože má za sebou dvě funkční období po sobě. Odvolací soud v Paříži 7. července 2026 rozhodl tak, že Marine Le Penová kandidovat smí, a Národní sdružení ji staví jako svou kandidátku.

Agentury testují vždy několik variant kandidátů. Tabulka ukazuje u každé agentury variantu, ve které kandidují Édouard Philippe i Raphaël Glucksmann (vítěz primárek sociálnědemokratické levice z 11. října), čísla jsou procenta prvního kola.

Zdroj: zveřejněné výsledky agentur (u Elabe elabe.fr), souhrn průzkumů na anglické Wikipedii a agregátor Vote-Scope, stav k 18. 10. 2026. U každé agentury uvádíme variantu s Philippem i Glucksmannem a bez Gabriela Attala.

Ve všech pěti průzkumech vede Le Penová s náskokem 16 až 20 bodů. O druhé místo se přetahují Philippe, Mélenchon a Glucksmann, rozdíly mezi nimi jsou často menší než statistická chyba.

Druhé kolo by radikální levice prohrála

Rozhodující jsou duely druhého kola. Tam má Mélenchon proti Le Penové nejhorší výsledek ze všech testovaných kandidátů. Kandidáti středu a umírněné levice by prohráli o 4 až 12 bodů, Mélenchon o 34 až 38 bodů.

Zdroj: Elabe 17. 10. 2026, souhrn průzkumů na anglické Wikipedii (Harris), Sud Radio 27. 8. 2026 (Ifop-Fiducial, 1 598 dotázaných).

Pro srovnání, v roce 2022 dostala Le Penová ve druhém kole 41,45 % a prohrála s Macronem. Podle průzkumů v tabulce by vyhrála proti každému testovanému soupeři.

Komunisté měli kdysi pětinu hlasů

Francouzská komunistická strana byla po válce nejsilnější stranou ve Francii. V listopadu 1946 získala v parlamentních volbách 28,3 % a ještě v 70. letech brala kolem pětiny hlasů. Od 80. let její podpora klesá.

Zdroj: výsledky voleb podle Conseil constitutionnel a přehled výsledků PCF na Wikipedii.

Rozdíl je i v členské základně. Strana uváděla v roce 1978 přes 520 000 členů, v roce 2023 asi 42 000 podle přehledu na anglické Wikipedii, odhady se liší. Jinými slovy, komunisté mají v říjnových průzkumech zhruba desetinu toho, co měli v 70. letech.

Proč ulice a volební urny ukazují jiný směr

Národní sdružení od posledních prezidentských voleb v průzkumech roste, radikální levice ne. Le Penová měla v prvním kole 2022 podle výsledků Ústavní rady 23,15 %, v říjnových průzkumech má 32,5 až 37 %. Mélenchon měl tehdy 21,95 %, v průzkumech má 15 až 18 %, tedy méně než v roce 2022.

Když sečtete Mélenchona a Roussela, vychází radikální levice v tabulce na 16,5 až 20 %. Samotná Le Penová má zhruba dvakrát tolik. Pokud přidáte Érica Zemmoura a Nicolase Dupont-Aignana, má národní pravice v průzkumu Elabe 38,5 %.

Protest na ulici a hlas ve volbách měří jinou věc. Lidé v průvodech jsou vidět, ale průzkum se ptá reprezentativního vzorku od 1 000 do 12 000 voličů, jak by hlasovali. Velké demonstrace proti drahotě zažila Francie i v době žlutých vest v letech 2018 a 2019 a v následujících prezidentských volbách 2022 skončil první Macron a druhá Le Penová.

Jak číst francouzské průzkumy do dubnových voleb

Do prvního kola zbývá zhruba šest měsíců a čísla se ještě pohnou. Při sledování dalších průzkumů se vyplatí hlídat čtyři věci.

1. Porovnávejte stejné varianty kandidátů. Agentury testují kombinace s Attalem i bez něj a čísla se mezi nimi liší o několik bodů.
2. Rozdíl pod 3 body u dvou kandidátů bývá v rámci statistické chyby. Jak velká chyba je a co je volební model, vysvětluje článek jak přesné jsou volební průzkumy.
3. Sledujte duely druhého kola, ne jen první kolo. O prezidentovi rozhoduje druhé kolo, podobně jako u přímé volby prezidenta v Česku.
4. Dívejte se na trend v čase u jedné agentury. Jak se čte souhrn několika agentur najednou, ukazuje přehled volebních průzkumů čtyř agentur v Česku.

Pokud se ptáte, jestli se Francie podle dat posouvá ke komunismu, odpověď z října 2026 zní ne. Komunisté mají 1 až 3 %, radikální levice kolem pětiny hlasů a její kandidát by ve druhém kole podle všech tří agentur v tabulce prohrál o více než 30 bodů.