Vyslovení nedůvěry vládě uspělo jen jednou z 22 hlasování

Poslanecká sněmovna hlasovala o vyslovení nedůvěry vládě od vzniku samostatné České republiky 22krát a návrh prošel jen jednou. Stalo se to 24. března 2009, kdy pro nedůvěru druhé vládě Mirka Topolánka hlasovalo 101 poslanců a proti 96. Ostatních 21 návrhů neprošlo, naposledy 1. října 2026 poměrem 83 hlasů pro a 94 proti. Všechna čísla pocházejí z hlasování zveřejněných na psp.cz.

Pravidla jsou krátká. Návrh musí písemně podat nejméně 50 poslanců a k přijetí potřebuje souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 hlasů ze 200. Nezáleží na tom, kolik poslanců při hlasování sedí v sále. Když nedůvěra projde, vláda musí podat demisi a prezident ji musí přijmout.

Co říká Ústava o nedůvěře vládě

Základ je v článku 68 odst. 1 Ústavy České republiky, podle kterého je vláda odpovědna Poslanecké sněmovně. Senát vládu odvolat nemůže. Samotné vyslovení nedůvěry upravuje článek 72 a podrobný postup § 84 a 85 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění platném od 15. září 2026.

Z obou předpisů vychází tento postup.

1. Nejméně 50 poslanců podá písemný návrh na vyslovení nedůvěry vládě (čl. 72 odst. 2 Ústavy, § 84 jednacího řádu).
2. Předseda Sněmovny k němu neprodleně svolá schůzi (§ 84).
3. O návrhu se vyrozumí poslanecké kluby a výbory, po rozpravě se hlasuje podle jmen (§ 85 odst. 1).
4. Návrh je přijat, když pro něj hlasuje nadpoloviční většina všech poslanců (čl. 72 odst. 2 Ústavy, § 85 odst. 2).
5. Předseda Sněmovny výsledek oznámí prezidentovi republiky (§ 85 odst. 3).

Kancelář Poslanecké sněmovny to v tiskové zprávě z 1. října 2026 shrnula slovy „K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je podle Ústavy třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy minimálně 101 hlasů z celkových 200.“ Nedůvěru lze vyslovit jen vládě jako celku. Informační list Sněmovny o parlamentní kontrole vlády z listopadu 2024 uvádí, že „V České republice není možné vyslovit nedůvěru jednotlivým ministrům, ale pouze vládě jako celku.“

Proč nestačí víc hlasů pro než proti

U běžných usnesení stačí podle čl. 39 odst. 2 Ústavy nadpoloviční většina přítomných poslanců. Nedůvěra je výjimka, počítá se ze všech 200 mandátů. Nepřítomnost nebo zdržení se má proto stejný účinek jako hlas proti návrhu, hranice 101 hlasů se nemění.

Na výsledcích je to vidět. Dvakrát dostal návrh víc hlasů pro než proti a přesto neprošel. Dne 1. dubna 2005 hlasovalo pro 78 poslanců a proti 76, dne 3. června 2021 pro 89 a proti 82. Třikrát skončilo hlasování nerozhodně, 89 na 89 v červenci 2012, 92 na 92 v listopadu 2018 a 85 na 85 v červnu 2019. Nejblíž úspěchu byly neúspěšné návrhy v září 2003 a v dubnu 2008, kdy chyběly 3 hlasy.

Počty poslanců v jednotlivých klubech najdete v článku o složení Poslanecké sněmovny. Z něj se dá spočítat, kolik hlasů má vládní většina a kolik by návrhu na nedůvěru chybělo.

Všech 22 hlasování o nedůvěře vládě od vzniku republiky

Tabulka zachycuje každé hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry, které Sněmovna dokončila. Počty hlasů pro a proti jsou z detailu hlasování na psp.cz, u září 2003 ze stenoprotokolu. V letech 1993 až 2002, za vlád Václava Klause, Josefa Tošovského a Miloše Zemana, Sněmovna o nedůvěře nehlasovala, v otevřených datech psp.cz z té doby žádné takové hlasování není.

Nejvíc hlasování, po pěti, čelily druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, vláda Petra Fialy čtyřem. Andrej Babiš čelil jako předseda vlády také pěti hlasováním, ale ve dvou různých vládách. Hlasování 27. června 2019 skončilo ve 3.54 ráno a hlasování 19. října 2023 ve 0.35, obě po rozpravě přes noc. Kolik za tuto práci poslanci berou, rozepisuje článek o platu poslance a senátora.

Co se stane, když Sněmovna nedůvěru vysloví

Článek 73 odst. 2 Ústavy říká, že vláda podá demisi, jestliže jí Sněmovna vyslovila nedůvěru. Podle odst. 3 pak prezident demisi přijme, na výběr nemá. Kdyby vláda demisi nepodala, prezident ji podle čl. 75 odvolá. Do jmenování nové vlády pověří prezident dosavadní vládu, aby vykonávala své funkce prozatímně (čl. 62 písm. d).

Potom běží stejný postup jako po volbách. Prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry (čl. 68 odst. 2), nová vláda musí do 30 dnů od jmenování požádat Sněmovnu o důvěru (čl. 68 odst. 3). Jaké pravomoci má prezident a jak se volí, popisuje článek o přímé volbě prezidenta.

Jediný případ ukazuje, jak dlouho to může trvat. Podle přehledů na vlada.gov.cz to v roce 2009 proběhlo takto.

Od vyslovení nedůvěry do jmenování nové vlády tak uplynulo 45 dní.

Důvěra a nedůvěra, v čem se liší

Vyslovení důvěry a vyslovení nedůvěry se často pletou. O důvěru žádá vláda, o nedůvěře rozhodují poslanci z vlastní iniciativy. Odlišná je i potřebná většina, u důvěry stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců.

Vláda Andreje Babiše získala důvěru 15. ledna 2026, kdy pro ni podle tiskové zprávy Sněmovny hlasovalo 108 poslanců ze 199 přítomných a proti 91. Vláda navíc může spojit žádost o důvěru s vládním návrhem zákona a žádat, aby ho Sněmovna projednala do tří měsíců (§ 83 odst. 2 jednacího řádu).

Rozdíl má i ústavní důsledky. Když Sněmovna nevysloví důvěru ani třetí nově jmenované vládě, jejíhož předsedu jmenoval prezident na návrh předsedy Sněmovny, může prezident Sněmovnu rozpustit (čl. 35 odst. 1 písm. a Ústavy). Vyslovení nedůvěry takový následek nemá.

Jak dohledat, jak hlasoval váš poslanec

Každé hlasování o nedůvěře je na psp.cz zveřejněné jmenovitě. Najdete ho v sekci Jednání a dokumenty, Hlasování, podle čísla schůze. Například hlasování z 24. března 2009 má vlastní stránku s výsledkem, kde jde přepnout zobrazení podle poslaneckých klubů nebo podle volebních krajů.

Při dalším návrhu sledujte tři věci. Kolik poslanců návrh podepsalo (musí jich být aspoň 50), kolik jich je při hlasování přítomno a jestli se počet hlasů pro blíží hranici 101. Jak si strany stojí u voličů mezi volbami, ukazuje přehled volebních průzkumů čtyř agentur.