Druhá vlna koronaviru vnesla naplno do první linie české politiky Romana Prymulu, který se po skandálu opět zasunul do linie druhé. Vláda a vládní strany jsou pod tlakem a dělají drobné chyby, což se podepisuje také na aktuálních volebních preferencích. Stále více se pozornost veřejnosti obrací k extrémně deficitnímu státnímu rozpočtu, kdy se vláda snaží štědře kobercově sanovat vzniklé ztráty různých skupin, ovšem bez známky možných úspor.
Zajímavým bodem je také mimořádný bonus pro důchodce, kteří si v tomto rekordně ztrátovém roce přijdou na více peněz než v roce běžném.
Volební preference listopad
ANO ztrácí voliče, ovšem není to tak dramatické, jak by si asi opozice přála. ANO v modelu volebních preferencí od Českých voleb dosahuje 28,3 % a je stále jasně na prvním místě (v minulém průzkumu Kantar CZ ANO získalo pouze 24,5 %). Jako populistickou můžeme brát současnou strategii, která v době krize značně přidává na výdajové straně a navíc ještě nyní ubírá na příjmové straně v podobě zrušení superhrubé mzdy a snížení daní.
Na druhém místě se již dlouhodobě profilují Piráti (nyní se 17,5 %), kteří nyní vypadají jako nejreálnější alternativa, za kterou by se mohla zformovat budoucí koalice po volbách v roce 2021. Dle volebního průzkumu Kantar CZ mají Piráti přes 20 % a společně s hnutím STAN, kde probíhají námluvy, by tato možná koalice měla vyšší podporu než hnutí ANO. V tomto volebním modelu má potenciální koalice 26,2 % (Piráti 17,5 % a STAN 8,7 %).
ODS je s 13,5 % hlasů na třetím místě. V průzkumu Kantar CZ se ODS posunula dokonce na čtvrté místo za STAN, což může naznačovat, že se STAN i Pirátům na svůj program daří přilákat středo-pravicové voliče.
Volební preference menších subjektů
SPD i KSČM se zatím drží v bezpečné zóně, i když KSČM má nyní pouze 5,8 % hlasů a především krajské volby ukázaly, že podpora komunistů stále klesá. Nyní se snaží KSČM výrazněji profilovat a například nahlas podporuje snížení rozpočtu na zbrojení, což je téma, které se u většiny společnosti setkává s kladným přijetím. Na druhé straně KSČM je natolik stigmatizovanou stranou, že její volební potenciál oslovit nové voliče je opravdu nízký.
ČSSD i TOP 09 mají shodně volební preference na 5 %. To znamená přesně na úrovni volební klauzule. Je jasné, že pro obě strany budou příští volby především opětovném probojování do Poslanecké sněmovny.
KDU-ČSL se 4,7 % a Trikolóra s 3,2 % zůstávají pod volební klauzulí. V současnosti by se do Poslanecké sněmovny dostalo 6-8 politických stran. Tuto situaci může zamíchat vznik volebních koalic, o kterých se již nějaký ten měsíc vyjednává.
Přečtěte si také o podnikatelském prostředí.