8 čísel k protestům mladých ve Francii a jak si stojí Česko

Ve Francii je bez práce 20,6 % lidí mladších 25 let, v Česku 12,0 % a v celé EU 15,4 %. Tak to ukazují data Eurostatu za srpen 2026. K tomu Francie dluží 119 % svého HDP, rozpočet na rok 2027 počítá s úsporami 54 miliard eur a ve školách v roce 2027 ubude 1 588 učitelských míst. Politice věří 22 % Francouzů. Těchto osm čísel tvoří souvislosti protestů, které začaly v září na středních školách. V sobotu 17. října se k nim přidaly odbory a další skupiny, podle úřadů vyšlo do ulic celkem 550 000 lidí. Jde o kontext, ne o prokázané příčiny, požadavky studentů se týkají hlavně škol.

Čísla vycházejí z francouzského statistického úřadu INSEE, z Eurostatu, z rozpočtových dokumentů francouzské vlády a z průzkumu CEVIPOF. U každého je srovnání s Českem a s průměrem EU, pokud ho oficiální zdroj nabízí.

„Za čtvrtletí nezaměstnanost lidí ve věku 15 až 24 let znovu stoupá, o 0,4 bodu na 21,6 %,“ uvedl INSEE 7. srpna 2026 ve zprávě o nezaměstnanosti za druhé čtvrtletí. Meziročně je to o 2,5 bodu víc.

Francie, Česko a EU v osmi číslech

Tabulka shrnuje všech osm čísel na jednom místě. Údaje za Česko a EU jsou ze stejných evropských statistik, aby šly porovnat. Kde srovnatelné číslo neexistuje, je v buňce „neuvádí“.

Pro řádek 3 platí, že ke konci června 2026 už francouzský dluh podle INSEE dosáhl 119,0 % HDP. Ve sloupci je rok 2025, protože jen za něj má Eurostat srovnatelná čísla všech zemí. Další evropská data o dluhu a deficitu zveřejní Eurostat ve druhé polovině října.

Co požadují studenti a jak protesty začaly

Hnutí začalo 17. září 2026 na střední škole Saint-Exupéry v Créteil na jihu pařížské aglomerace. Učitelé tam stávkovali kvůli neobsazeným místům, večer se přidali studenti a zablokovali vchod do školy. Podle France 24 se protest rychle rozšířil na střední školy po celé zemi.

Studentské odbory zveřejnily 5. října deset „mimořádných opatření“. Většina se týká podmínek ve školách, ne politických stran. Mezi nimi jsou tyto body.

• Učitel v každé třídě, tedy rozsáhlý nábor učitelů.
• Aspoň jedna zdravotní sestra, jeden psycholog a jeden kariérní poradce na 500 studentů.
• Plán oprav starých budov, klimatizace proti vedrům a izolace proti zimě.
• Čisté a funkční toalety.
• Jídlo ve školní jídelně nejvýš za 1 euro.
• Úprava rozvrhů.
• Průhlednější přijímací systém Parcoursup pro vysoké školy.
• Konec policejního násilí při demonstracích.

Největší den přišel 6. října. Ministerstvo vnitra napočítalo 250 000 účastníků, organizátoři 450 000. Ministr školství Édouard Geffray 8. října oznámil, že do nejpostiženějších škol nastoupí 3 000 učitelů. Premiér Sébastien Lecornu dal ministrům čas do konce října, aby navrhli další kroky.

Reportáž kanálu FRANCE 24 English z pařížské demonstrace na podporu studentů, zveřejněná 13. října 2026.

Práce a bydlení mladých Francouzů

1. Pětina mladých nemá práci

Nezaměstnanost lidí do 25 let byla ve Francii v srpnu 2026 podle Eurostatu 20,6 %. Bez práce bylo 699 000 mladých. Česko mělo ve stejném měsíci 12,0 %, tedy 39 000 lidí, a celá EU 15,4 %.

Rozdíl roste. Za celý rok 2025 měla Francie 19,8 % a Česko 10,4 %, o dva roky dřív to bylo 17,3 % proti 8,3 %. Francouzská nezaměstnanost celkově je 8,2 %, česká 3,2 %, což je nejméně v celé unii.

2. Skoro každý osmý mladý člověk nepracuje ani nestuduje

Podíl lidí ve věku 15 až 29 let, kteří nepracují, nestudují a nejsou v žádném kurzu, byl ve Francii v roce 2025 podle Eurostatu 12,9 %. V Česku 8,0 %, v EU 11,0 %. Ve Francii podíl od roku 2023 roste, v Česku klesá.

Bydlení naopak mladé Francouze tlačí méně než mladé Čechy. Nemovitosti k bydlení ve Francii zdražily od roku 2015 o 27 %, v Česku o 145 % a v EU o 62 %. Nájmy ve Francii stouply o 10 %, v Česku o 48 %. Víc než 40 % příjmu dává za bydlení 7,4 % Francouzů ve věku 15 až 29 let, 8,4 % mladých Čechů a 9,1 % mladých v EU. Od rodičů se ve Francii mladí stěhují v průměru ve 23,8 letech, v Česku ve 25,8.

Francouzský rozpočet na rok 2027 přitom drží příspěvek na bydlení APL na úrovni roku 2026. Bohatší rodiny si podle návrhu budou muset vybrat mezi příspěvkem pro studenta a daňovou výhodou rodičů.

Dluh, deficit a úspory v rozpočtu

3. Dluh 119 % HDP

Ke konci června 2026 dlužila francouzská veřejná správa (stát, samosprávy a sociální pojištění) podle INSEE 3 595,5 miliardy eur, tedy 119,0 % HDP. Jen za druhé čtvrtletí přibylo 59,6 miliardy eur. Na konci roku 2025 to podle Eurostatu bylo 115,6 % HDP. Česko mělo 44,3 % a EU 81,7 %.

Rozpočtový dokument vlády z 1. října 2026 počítá, že dluh na konci roku 2027 vystoupá na 121,7 % HDP. Úroky z něj mají v roce 2027 stát 91,2 miliardy eur, o 12 miliard víc než v roce 2026.

4. Deficit 5,1 % HDP

Francie v roce 2025 utratila o 5,1 % HDP víc, než vybrala. Česko mělo deficit 2,1 % a EU 3,1 %. Pravidla EU počítají s hranicí 3 %.

Pro rok 2026 vláda odhad zhoršila z 5,0 na 5,4 % HDP. Jako důvod uvádí slabší růst ekonomiky, který snížila z 1,0 na 0,5 %. Cíl pro rok 2027 je 5,0 %.

5. Úspory 54 miliard eur

Vláda chce v roce 2027 zlepšit hospodaření o 54 miliard eur, z toho 43 miliard mají přinést nová opatření v rozpočtu. Veřejné výdaje mají klesnout na 56,9 % HDP. Zmrazit se má mimo jiné příspěvek na bydlení a doplatek k nízkým mzdám, minimální sociální dávky naopak porostou s inflací.

Rozpočet projednává parlament, kde vláda nemá většinu. Čísla se tak ještě mohou změnit. Jak s dluhovými pravidly naložilo Německo, popisuje článek o německém fiskálním obratu a jeho dopadu na sousedy.

Školy a učitelé

6. O 1 588 učitelů méně

Ministerstvo školství má v roce 2027 dostat 64 miliard eur bez důchodových příspěvků, o 1,2 miliardy víc než v roce 2026. Celkem návrh přidává 3 257 míst, z toho 1 804 na ochranu a doprovod žáků. Učitelských míst ale ubude 1 588, ve veřejných školách 1 250. Podle ministerstva je to kvůli úbytku žáků, kterých na prvním stupni veřejných škol mezi lety 2017 a 2026 ubylo skoro 650 000.

V rozpočtu na rok 2026 škrty dosáhly 4 000 učitelských míst. Ministerstvo v dossier k rozpočtu na školství z 1. října 2026 píše, že školství „zůstává prvním rozpočtem státu“, tedy největším. Studenti si stěžují hlavně na neobsazená místa, podle odborů učitel chybí ve více než polovině druhých stupňů a středních škol.

7. Na vzdělávání jde 5,1 % HDP

Francie dala v roce 2024 na vzdělávání 5,1 % HDP, Česko 4,5 % a EU v průměru 4,7 %. Jde o výdaje celé veřejné správy od mateřských po vysoké školy podle Eurostatu.

Peněz tedy Francie dává víc než Česko i průměr EU. Studenti ale upozorňují na stav budov. Podle France 24 vznikly dvě třetiny francouzských škol před rokem 1970 a v létě 2026 bylo v některých třídách 38 °C.

Důvěra v politiku

8. Politice věří 22 % Francouzů

V průzkumu CEVIPOF z ledna 2026 odpovědělo 22 % Francouzů, že politice důvěřují, o 4 body méně než před rokem. Ve stejném průzkumu to bylo 45 % Němců, 44 % Britů a 40 % Italů. Prezidentovi věří 18 % lidí, Národnímu shromáždění 20 % a starostům 60 %.

Průzkum zveřejňuje jen výsledky za celou dospělou populaci, ne za mladé zvlášť. Ukazuje ale i to, že 32 % Francouzů má pocit, že se jim žije hůř než jejich rodičům ve stejném věku. V Německu si to myslí 24 % lidí. Jak se důvěra v politiku vyvíjí v Evropě dlouhodobě, popisuje článek o krizi liberální demokracie po covidu.

Česká data z téhož průzkumu nejsou. Nepřímým ukazatelem může být účast ve volbách, kterou shrnuje přehled volební účasti v Česku podle typu voleb.

Kde sledovat další vývoj a data

Zprávy o průběhu demonstrací, počtech účastníků a reakcích vlády najdete v článku Protesty ve Francii. Tento text se drží čísel, která se mění jednou za měsíc nebo za čtvrtletí. Jak protesty souvisejí s volebními preferencemi, ukazuje článek Míří Francie ke komunismu?

Pro vlastní srovnání se hodí tři termíny.

1. Do konce října 2026 mají francouzští ministři navrhnout odpověď na požadavky studentů.
2. Eurostat zveřejní ve druhé polovině října nová data o dluhu a deficitu všech zemí EU a na přelomu října a listopadu nezaměstnanost za září, termíny jsou v kalendáři Eurostatu.
3. Francouzský parlament bude o rozpočtu na rok 2027 hlasovat během podzimu, konečná podoba úspor se může od návrhu lišit.