Sněmovna má 200 poslanců na 4 roky, kandidovat lze od 21 let

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky má 200 poslanců a volí se na čtyři roky. Zvolen může být každý občan České republiky s právem volit, kterému je aspoň 21 let. Obojí stanoví Ústava ČR v čl. 16 odst. 1 a čl. 19 odst. 1, počet 200 opakuje i volební zákon č. 247/1995 Sb. v § 24. Volí se poměrným systémem ve 14 volebních krajích, které se kryjí s kraji.

Senát má pro srovnání 81 senátorů na šest let a kandidovat do něj lze až od 40 let, podrobně to rozebírá článek kolik je senátorů. Níž najdete odpovědi na otázky, které lidé o poslancích hledají nejčastěji. U každé je článek Ústavy nebo paragraf zákona, ať si údaj ověříte sami.

Kolik je poslanců a kolik hlasů na co stačí

Počet 200 je pevný. Nemění se podle počtu obyvatel ani podle výsledku voleb, mění se jen to, kolik poslanců připadne kterému kraji. Pevné číslo dává pevné hranice pro hlasování, protože Ústava počítá jednou s přítomnými poslanci a jindy se všemi.

Rozdíl mezi přítomnými a všemi poslanci není drobnost. Při 120 přítomných stačí na schválení běžného zákona 61 hlasů, ale nedůvěru vládě nevysloví ani 100 poslanců, protože je potřeba 101 ze všech 200 bez ohledu na to, kolik jich zrovna sedí v sále. Jak dopadala dosavadní hlasování o nedůvěře, ukazuje článek vyslovení nedůvěry vládě.

Kdo může kandidovat do Sněmovny

Představte si studentku, která oslaví 21. narozeniny v sobotu, tedy ve druhý den voleb. Kandidovat může. Volební zákon v § 25 žádá, aby kandidát věku 21 let dosáhl „alespoň ve druhý den voleb“ a aby u něj ve dnech voleb nebyla překážka ve výkonu práva být volen. Volit smí každý občan od 18 let (čl. 18 odst. 3 Ústavy), takže mezi právem volit a právem být zvolen leží tři roky.

Sama se ale na hlasovací lístek nedostane. Kandidátní listinu do Sněmovny mohou podat jen registrované politické strany, politická hnutí a koalice (§ 31 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb.), nezávislý kandidát jako do Senátu tu možný není. Koalice musí mít ve všech krajích stejné složení i stejný název. Za registraci každé kandidátní listiny platí volební strana poplatek 19 000 Kč (§ 32 odst. 3), splatný nejpozději 66 dnů před dnem voleb (§ 33 odst. 2).

Počet jmen na listině má strop podle velikosti kraje. Příloha č. 2 zákona č. 247/1995 Sb. dovoluje v Praze a v Moravskoslezském kraji nejvýš 36 kandidátů, v Karlovarském kraji jen 14. Celý přehled je v tabulce v další části.

Jak se 200 mandátů dělí mezi 14 krajů

Za Karlovarský kraj zasedají ve Sněmovně čtyři poslanci, za Středočeský 26. Tolik jich za oba kraje uvádí podle přehledu poslanců podle krajů na psp.cz k 1. listopadu 2026. Počet mandátů na kraj totiž zákon pevně neurčuje. Rozhoduje hlavně počet platných hlasů odevzdaných v kraji.

Postup popisuje § 48. Český statistický úřad sečte platné hlasy z celé republiky a vydělí je číslem 200, tím vznikne republikové mandátové číslo. Hlasy z každého kraje se pak dělí tímto číslem a zbylé mandáty dostanou kraje s největším zbytkem dělení.

Modelový příklad s kulatými čísly. Kdyby v celé republice padlo 5 400 000 platných hlasů, republikové mandátové číslo by bylo 27 000. Kraj s 540 000 platnými hlasy by dostal 20 mandátů, kraj se 120 000 hlasy čtyři a zbytek 12 000 hlasů by ho zařadil do soutěže o zbylá křesla. Kraje se tak mohou mezi volbami posunout o jeden či dva mandáty podle účasti.

Takto se ale mandáty krajům přidělí jen pro první skrutinium. Mandáty, které v něm strany neobsadí, se rozdělí ve druhém skrutiniu celostátně podle zbytků hlasů stran (§ 51) a strana je umístí do krajů, kde jí zbylo nejvíc hlasů. Konečný počet poslanců za kraj se proto od výpočtu podle § 48 může lišit.

Do dělení mandátů postupují strany a hnutí s aspoň 5 % platných hlasů v celé republice, koalice dvou stran s 8 % a koalice tří a více stran s 11 % (§ 49 odst. 1). Volič smí zakroužkovat nejvýš čtyři kandidáty (§ 39). Kdo dostane přednostní hlasy aspoň od 5 % voličů své strany v kraji, přeskočí pořadí na listině (§ 50 odst. 6). Kolik hlasů stál jeden mandát a jak jsou křesla rozdělená mezi strany, rozebírá článek složení Poslanecké sněmovny.

Kdy se poslanec stane poslancem a co slibuje

Volby do Sněmovny proběhly v pátek 3. a v sobotu 4. října 2025 a v profilech poslanců na psp.cz stojí „poslanec od 4. 10. 2025“. Datum sedí se zákonem. Mandát vzniká zvolením (čl. 19 odst. 3 Ústavy) a Státní volební komise vydá zvoleným do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků osvědčení, že byli zvoleni druhým dnem voleb (§ 53 odst. 1). Sněmovna se pak musí sejít nejpozději 30. den po dni voleb (čl. 34 odst. 1).

Na první schůzi, které se zúčastní, skládá poslanec slib (čl. 23 odst. 1). Ústava ho v čl. 23 odst. 3 uvádí doslova: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Kdo slib odmítne nebo ho složí s výhradou, o mandát přijde (čl. 25 písm. a).

Mandát vykonává každý poslanec osobně a není přitom vázán žádnými příkazy (čl. 26). Strana mu tedy hlasování právně závazně nařídit nemůže. Za výkon mandátu pobírá plat, jehož výši i příplatky rozebírá článek plat poslance.

Které funkce poslanec mít nesmí a kdy mandát končí

Poslanec nemůže být zároveň senátorem (čl. 21). S mandátem je podle čl. 22 odst. 1 neslučitelný také úřad prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Dnem, kdy se poslanec takové funkce ujme, jeho mandát zaniká (čl. 22 odst. 2).

Ministrem poslanec být smí. Člen vlády ale nemůže být předsedou ani místopředsedou Sněmovny a nesmí být členem výborů, vyšetřovací komise ani dalších komisí (čl. 32). Mandát mu přitom zůstává, takže jako poslanec dál hlasuje v sále, třeba i o důvěře vlastní vládě.

Ústava v čl. 25 vyjmenovává šest důvodů zániku mandátu, od odepření slibu po rozpuštění Sněmovny. Nejběžnější je uplynutí volebního období. Vzdát se mandátu může poslanec prohlášením, které učiní osobně na schůzi Sněmovny (čl. 24), a o mandát přijde i při ztrátě volitelnosti.

Uprázdněné křeslo zůstane prázdné jen výjimečně. Nastoupí náhradník z kandidátní listiny téže strany ve stejném kraji, v pořadí podle výsledků voleb včetně přednostních hlasů (§ 54 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb.). Když strana v kraji náhradníka nemá, přijde náhradník téže strany z kraje, kde její listina dostala nejvíc platných hlasů. Nastoupení vysloví Sněmovna do 15 dnů ode dne zániku mandátu (§ 54 odst. 4). Bez náhradníka zůstane mandát neobsazený až do konce volebního období (§ 54 odst. 2).

Jak daleko sahá poslanecká imunita

Může policie poslance zadržet? Jen když ho dopadne při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté (čl. 27 odst. 5). Zadržení musí ihned oznámit předsedovi Sněmovny. Když předseda do 24 hodin nedá souhlas k předání zadrženého soudu, musí ho policie propustit a o přípustnosti stíhání rozhodne Sněmovna na nejbližší schůzi.

Imunita má podle čl. 27 dvě vrstvy. Za hlasování ve Sněmovně a v jejích orgánech nelze poslance postihnout vůbec a za projevy tam pronesené ho nelze trestně stíhat, podléhá jen disciplinární pravomoci Sněmovny (odst. 1 a 2). Za ostatní trestné činy stíhán být může, ovšem jen se souhlasem Sněmovny. Odepře ho? Pak je stíhání vyloučeno po dobu trvání mandátu (odst. 4). Po jeho skončení poslance stíhat lze.

K imunitě patří i právo odepřít svědectví o tom, co se poslanec dozvěděl v souvislosti s výkonem mandátu, a to i poté, co poslancem přestal být (čl. 28). Za přestupky odpovídá také jen Sněmovně, pokud zákon nestanoví jinak (čl. 27 odst. 3).

Kdy lze Sněmovnu rozpustit

Sněmovnu rozpouští prezident republiky, a to jen v případech, které vyjmenovává čl. 35 Ústavy. Senát rozpustit nelze. Případů je pět:

• Sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl jmenován na návrh předsedy Sněmovny (odst. 1 písm. a),
• do tří měsíců se neusnesla o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním vláda spojila otázku důvěry (písm. b),
• zasedání bylo přerušeno déle, než je přípustné, tedy celkem přes 120 dnů v roce (písm. c a čl. 34 odst. 2),
• přes tři měsíce nebyla schopna se usnášet, ačkoli nebylo zasedání přerušeno a byla opakovaně svolána (písm. d),
• sama to navrhla usnesením, pro které hlasovalo aspoň 120 poslanců, a v tom případě ji prezident rozpustit musí (odst. 2).

V posledních třech měsících volebního období Sněmovnu rozpustit nelze (čl. 35 odst. 3). Po rozpuštění zanikají mandáty všech 200 poslanců (čl. 25 písm. e) a nové volby se konají do 60 dnů (čl. 17 odst. 2). Mezitím může Senát na návrh vlády přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odklad, nikdy však ve věcech Ústavy, státního rozpočtu a závěrečného účtu, volebního zákona ani mezinárodních smluv podle čl. 10 (čl. 33 odst. 2). Nová Sněmovna je musí na první schůzi schválit, jinak přestanou platit.

Jak najít svého poslance a kdy jsou další volby

14 seznamů, jeden za každý volební kraj, najdete na psp.cz v přehledu poslanců podle krajů. U poslance je profil s datem vzniku mandátu, členstvím ve výborech, e-mailem a adresou regionální kanceláře. Stačí kliknout na kraj, ve kterém volíte.

Poslance můžete vidět i naživo. Schůze Sněmovny jsou veřejné (čl. 36 Ústavy) a sněmovna sídlí v Praze na Malé Straně, hlavní budova je ve Sněmovní ulici 4. Informační středisko se vstupem z podloubí na Malostranském náměstí podle psp.cz organizuje sněmovní školní exkurze. Na Den otevřených dveří 28. října 2026 přišlo podle psp.cz bezmála pět tisíc návštěvníků.

Řádné volby do Sněmovny připadnou na rok 2029, pokud nebude rozpuštěna dřív. Ústava je umisťuje do posledních 30 dnů před uplynutím čtyřletého volebního období (čl. 17 odst. 1) a konkrétní dny určí prezident. Poslanecká sněmovna na své stránce o volbách píše: „Volby vyhlašuje prezident republiky a konají se vždy ve dvou dnech (pátek a sobota).“

Budete v době voleb v cizině? Hlasovat můžete na zastupitelském úřadu nebo korespondenčně, postup popisuje článek korespondenční volba ze zahraničí. Kolik za každého zvoleného poslance dostává jeho strana od státu, spočítal článek financování politických stran.