Hejtman bere až 186 522 Kč, náměstek 164 134 Kč

Hejtman kraje s víc než milionem obyvatel bere 186 522 Kč hrubého měsíčně. V nejmenších krajích je to 174 870 Kč, primátor hlavního města Prahy má 192 348 Kč. Rozdíl dělá velikost kraje, tedy počet obyvatel s trvalým pobytem k 1. lednu roku posledních krajských voleb. Náměstci a radní dostávají méně, neuvolnění zastupitelé jen zlomek.

Odměna hejtmana se počítá jako součin základny a koeficientu, ne z tabulky

Hejtman nedostává odměnu podle pevné částky. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v § 48 odst. 1 stanovuje, že výše odměny uvolněného člena zastupitelstva se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu z přílohy zákona. Základnu každý rok vyhlašuje Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů. Pro rok 2026 ji sdělení č. 406/2025 Sb. stanovilo na 48 147 Kč, vychází z průměrné hrubé mzdy za první pololetí roku 2025.

Koeficient se liší podle funkce a podle velikosti kraje. Hejtman kraje nad milion obyvatel má koeficient 3,874, takže jeho odměna vyjde na 48 147 Kč krát 3,874, po zaokrouhlení nahoru na celé koruny 186 522 Kč. V nejmenších krajích klesá koeficient na 3,632 a odměna na 174 870 Kč. Tahle metoda běží od 1. ledna 2024. Nahradila nařízení vlády č. 318/2017 Sb., které Ústavní soud zrušil nálezem č. 160/2023 Sb.

Hejtman nejmenšího kraje bere 174 870 Kč, největšího 186 522 Kč

Zákon rozděluje kraje do tří velikostních pásem. Nad milion obyvatel mají jen tři kraje, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský. Osm krajů leží v pásmu od 500 001 do 1 000 000 obyvatel, Liberecký a Karlovarský kraj jako jediné nedosahují na 500 000. Do jiného pásma se kraj přesune jen tehdy, když se počet jeho obyvatel změní o víc než 10 procent. Hlavní město Praha má vlastní zákon č. 131/2000 Sb. a vlastní koeficienty.

Hvězdička označuje neuvolněné funkce, u nich jde o nejvyšší možnou měsíční odměnu. Všechny částky jsou spočítané ze základny 48 147 Kč a koeficientů v příloze zákona o krajích a v příloze č. 2 zákona o hlavním městě Praze, zaokrouhlené nahoru na celé koruny.

Náměstek hejtmana bere o 22 388 Kč méně než hejtman

Náměstek hejtmana má nižší koeficient než hejtman, ne nižší základnu. V kraji nad milion obyvatel činí jeho koeficient 3,409, což při základně 48 147 Kč dává 164 134 Kč. Člen rady kraje má koeficient 3,100 a odměnu 149 256 Kč. Rozdíl mezi hejtmanem a náměstkem tak v největších krajích dělá 22 388 Kč, mezi náměstkem a radním téměř 15 000 Kč.

Poměr mezi funkcemi zůstává ve všech pásmech stejný. Náměstek dostává 88 procent odměny hejtmana a radní 80 procent. Kraj do 500 000 obyvatel tak vyplácí náměstkovi 153 878 Kč a radnímu 139 916 Kč. Uvolněný předseda výboru má podle velikosti kraje od 118 924 do 126 868 Kč.

Neuvolněný zastupitel kraje dostane nejvýš 9 341 Kč

Většina krajských zastupitelů svůj mandát nevykonává jako uvolněnou funkci. Zůstávají v původním zaměstnání a za práci v zastupitelstvu jim kraj může vyplácet doplňkovou odměnu, zákon ji nenařizuje. V kraji nad milion obyvatel je horní hranice pro neuvolněného předsedu výboru nebo komise 13 048 Kč. Řadový zastupitel bez další funkce může dostat nejvýš 9 341 Kč, pět procent odměny hejtmana.

V kraji od 500 001 do 1 000 000 obyvatel, třeba v Jihočeském, je strop pro neuvolněného předsedu výboru 12 663 Kč a pro řadového zastupitele 9 052 Kč. Zákon dovoluje sečíst odměny nejvýš za tři souběžné funkce, třeba člena rady, předsedy výboru a člena komise najednou. Podobně je to v obcích, kde odměnu starosty počítá stejný vzorec, jen s jinými koeficienty.

Souběh funkcí sníží odměnu od kraje na 0,4násobek

Uvolněný člen zastupitelstva kraje, který je zároveň poslancem, senátorem nebo členem vlády, dostává od kraje jen 0,4násobek odměny. Hejtman kraje nad milion obyvatel, který je zároveň senátorem, tak od kraje dostane 74 609 Kč místo 186 522 Kč. Jeho plat senátora 115 000 Kč se nekrátí. Totéž platí pro předsedu Senátu s platem 308 700 Kč, krátí se jen odměna od kraje.

Od 1. ledna 2026 doplnil zákon č. 57/2025 Sb. krácení i pro souběh funkcí v samosprávě. Kdo je uvolněný v obci i v kraji, dostane plnou odměnu jen z jedné funkce. Ústavní soud v květnu 2026 zamítl návrh skupiny 22 senátorů na zrušení tohoto pravidla (Pl. ÚS 46/25). Výjimkou z běžného výpočtu je i neuvolněný hejtman, kterému náleží jen 0,3 až 0,6násobek odměny podle § 47 odst. 4.

Spočítejte si čistou odměnu a odchodné podle zákona

Hrubá odměna není to, co hejtmanovi přijde na účet. Odvádí se z ní sociální pojištění 7,1 procenta a zdravotní 4,5 procenta, jako ze mzdy zaměstnance. Odměna hejtmana ve všech pásmech přesahuje 146 901 Kč, hranici, nad kterou se v roce 2026 platí z příjmu daň 23 procent místo 15 procent. U kraje nad milion obyvatel tak z hrubých 186 522 Kč zůstane po odvodech, dani a slevě na poplatníka 2 570 Kč přibližně 136 288 Kč, zhruba o 27 procent méně.

Odchodné upravují § 52 a 53 zákona o krajích. Nárok mají uvolnění členové zastupitelstva a neuvolněný hejtman nebo jeho náměstek, a to ve výši poslední měsíční odměny plus jedné odměny za každý celý ukončený rok funkce, nejvýš za tři roky. Hejtman kraje nad milion obyvatel, který odchází po celém čtyřletém období, tak může dostat čtyřnásobek, 746 088 Kč. Odchodné nenáleží tomu, kdo je v novém období znovu zvolen do placené funkce, ani při odsouzení za úmyslný trestný čin.

Výši odměn uvolněných funkcí stanoví zákon, kraj ji nemění. U neuvolněných zastupitelů rozhoduje zastupitelstvo, kolik do zákonného stropu vyplatí, usnesení najdete na webu krajského úřadu. Praha je jako jediná z 6 258 obcí v Česku zároveň krajem, proto má primátora místo hejtmana. Příští krajské volby ve 13 krajích určí nové hejtmany i rozložení odměn na další čtyři roky.