Plat primátora je 126 194 až 192 348 Kč podle velikosti města

Uvolněný primátor statutárního města bere podle velikosti města od 126 194 do 166 156 Kč měsíčně.

Primátor hlavního města Prahy dostává 192 348 Kč. Platí to pro rok 2026 a vychází to z tabulky, kterou každoročně zveřejňuje Ministerstvo vnitra podle zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze. Oficiálně se tomu neříká plat, ale odměna za výkon funkce, lidé ji ale běžně hledají pod slovem plat primátora, a vyjde to nastejno.

Odměna primátora se řídí tabulkou, ne volnou úvahou zastupitelstva

Výše odměny primátora nikdy nevzniká dohodou v zastupitelstvu ani vyjednáváním s krajem nebo ministerstvem. Určuje ji vzorec, koeficient krát základna, zapsaný přímo v zákoně.

Do konce roku 2023 odměny počítalo nařízení vlády č. 318/2017 Sb. Ústavní soud ho ale nálezem zveřejněným ve Sbírce jako 160/2023 Sb. zrušil, protože zmocnění vlády vydávat takový předpis neobstálo před ústavními pravidly o dělbě moci.

Vláda tak ztratila možnost měnit odměny zastupitelů vlastním rozhodnutím, aniž by to prošlo Parlamentem. Od 1. ledna 2024 proto koeficienty obsahuje přímo příloha zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a obdobně příloha č. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Změnu přinesl zákon č. 418/2023 Sb., stejná logika platí i pro kraje v zákoně č. 129/2000 Sb.

Zůstal tak jen jeden proměnlivý údaj, takzvaná základna. Tu každý rok vyhlašuje Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, pro rok 2026 jde o sdělení č. 406 ze dne 13. října 2025, a činí 48 147 Kč. Primátor, náměstek i řadový zastupitel mají svůj koeficient, kterým se základna násobí. Nic jiného se nepočítá. Výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, jak ukazuje i náš přehled odměn starosty a zastupitelů, kde platí stejný vzorec jen s nižšími koeficienty pro menší obce.

Primátor statutárního města bere od 126 do 166 tisíc Kč podle počtu obyvatel

Výše odměny primátora statutárního města se řídí stejnou tabulkou jako u starosty, jen se uplatní tři nejvyšší velikostní kategorie. Statutární města vyjmenovává § 4 zákona o obcích, od Kladna přes Liberec, Olomouc a Plzeň až po Ostravu. Praha mezi ně nepatří, má vlastní zákon.

Každé statutární město spadá do jedné ze tří skupin podle počtu obyvatel k rozhodnému datu a podle toho, zda je územně členěné na městské obvody nebo části. Nečleněné statutární město s méně než 50 000 obyvateli, třeba Třinec, patří do první skupiny, územně členěné město pod 100 000 obyvatel do druhé. Čím víc lidí ve městě žije, tím vyšší koeficient primátor i jeho náměstci mají.

Rozhodný počet obyvatel se zjišťuje k 1. lednu roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva, v Česku tedy k lednu 2026. Pokud se počet obyvatel města výrazně nezmění, zůstává stejné zařazení po celé čtyřleté volební období, i kdyby mezitím obyvatel mírně přibylo nebo ubylo.

Přehled přepočtené tabulkové odměny pro rok 2026, pro uvolněné členy zastupitelstva, vypadá takto.

Rozdíl mezi nejmenší a největší kategorií statutárního města tak dělá přes 39 000 Kč měsíčně. Pokud zastupitelstvo zvolí primátora jako neuvolněného, tedy vedle jeho civilního zaměstnání, maximální částka klesá výrazně níž, na 75 736 Kč ve stejné nejmenší kategorii statutárních měst a na 99 665 Kč v kategorii nad 200 000 obyvatel. U velkých měst je to ale spíš teoretická možnost než běžná praxe.

192 348 Kč dostává primátor hlavního města Prahy

192 348 Kč dostává primátor hlavního města Prahy, tedy o 26 192 Kč víc než primátor největšího statutárního města mimo metropoli. Koeficient pro Prahu činí 3,995, pro kategorii nad 200 000 obyvatel jen 3,451.

Rozdíl má jasný důvod. Praha podle zákona o hlavním městě Praze plní zároveň funkci kraje, takže primátor nese i agendu, kterou jinde vykonává hejtman. Proto se jeho odměna blíží spíš odměnám hejtmanů než starostů velkých měst. Podle přehledu odměn hejtmanů bere hejtman nejlidnatějšího kraje 186 522 Kč, tedy jen o 5 826 Kč méně než pražský primátor. Logika je stejná jako u Prahy, i kraj nad milion obyvatel má nejvyšší koeficient v tabulce.

Praha má přes 1,3 milionu obyvatel, takže by do běžné tabulky statutárních měst nespadala do žádné z jejích kategorií, nejvyšší řádek končí u hranice 200 000. Zákon jí proto dává vlastní, samostatný koeficient, nejvyšší v celé příloze. Pokud by byl pražský primátor neuvolněný, což se u hlavního města v praxi nestává, strop jeho odměny by činil 115 409 Kč.

Náměstek primátora bere podle tabulky o dvanáct procent méně

Náměstek primátora nikdy nebere stejně jako primátor, ale rozdíl je napříč celou tabulkou nápadně stejný. Ve všech čtyřech kategoriích, od padesátitisícového města po Prahu, dostává náměstek 88 procent odměny primátora. V praxi to znamená pokles o zhruba dvanáct procent, ať jde o malé statutární město, nebo o metropoli.

V Praze to konkrétně znamená koeficient 3,516 pro náměstka proti 3,995 pro primátora, tedy 169 285 Kč proti 192 348 Kč. V kategorii nad 200 000 obyvatel vychází úplně stejný poměr, 146 223 Kč proti 166 156 Kč. Tabulka tak napříč velikostmi měst drží stejnou vnitřní strukturu, mění se jen základ, ne poměr mezi funkcemi.

To platí bez ohledu na to, kolik náměstků město má. Žádný zákon počet náměstků primátora pevně neurčuje, záleží na velikosti rady a na dohodě v zastupitelstvu. Koeficient náměstka se přitom nijak nedělí mezi víc lidí, každý náměstek bere plnou tabulkovou sazbu. Pokud je náměstek neuvolněný, tedy funkci vykonává vedle svého zaměstnání, dostává jen zlomek této částky, v Praze nejvýš 103 902 Kč.

Rozdíl mezi uvolněnou a neuvolněnou funkcí je tak v absolutních číslech větší než rozdíl mezi primátorem a náměstkem. Stojí to za zapamatování u každé funkce v tabulce, nejen u náměstka.

Zastupitelstvo rozhoduje, zda bude primátor uvolněným členem

Zastupitelstvo rozhoduje u každého voleného funkcionáře, zda bude svou funkci vykonávat jako uvolněný, tedy na plný úvazek placený obcí, nebo jako neuvolněný, tedy vedle svého zaměstnání. Zákon o obcích tuto volbu svěřuje zastupitelstvu, ne primátorovi samotnému.

U primátorů statutárních měst a Prahy je v praxi uvolněná varianta prakticky jediná možná, rozsah agendy neuvolněnou funkci nedovoluje. Zákon ale neuvolněnou variantu nezakazuje a tabulka pro ni počítá vlastní, nižší koeficienty, jak ukazují i čísla u menších obcí v našem přehledu odměn starosty. Metodika Ministerstva vnitra pro rok 2026 navíc popisuje čtyři situace, kdy se vyplacená částka liší od prosté tabulkové sazby.

• Nemoc. Za prvních 14 kalendářních dní nemoci náleží snížená odměna ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny, upravené podle tří redukčních hranic jako u nemocenského. Od 15. dne obec odměnu neplatí a nemocenské vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení.
• Zastupování. Pokud náměstek zastupuje primátora v plném rozsahu déle než čtyři týdny, náleží mu zpětně od prvního dne odměna primátora, nikoliv jen jeho vlastní nižší sazba.
• Souběh funkcí. Vykonává-li uvolněný primátor zároveň mandát poslance nebo senátora nebo je členem vlády, vyplácí mu město jen 0,4násobek tabulkové odměny. Je-li zároveň členem zastupitelstva kraje, plnou odměnu mu dává jen ten celek, kde je vyšší, druhý ji krátí na 0,4násobek.
• Odchodné. Při skončení funkce náleží jedna měsíční odměna plus další za každý celý odsloužený rok, nejvýš ale za tři roky, tedy v souhrnu nejvýš čtyři měsíční odměny.

30 procent je zákonné minimum pro neuvolněného primátora

30 procent z odměny uvolněného primátora je zákonné minimum, které musí dostat primátor vykonávající funkci jako neuvolněný, i kdyby o tom zastupitelstvo vůbec nerozhodlo. Metodika Ministerstva vnitra to u starosty počítá přesně takto, pro primátora platí stejný sloupec tabulky, takže postup je totožný.

V nejmenší kategorii statutárních měst, tedy nečleněných měst do 100 000 obyvatel, činí odměna uvolněného primátora 126 194 Kč. Třicet procent z této částky je 37 858,20 Kč, po zaokrouhlení nahoru 37 859 Kč. Tolik by musel dostat primátor, kdyby zastupitelstvo jeho odměnu vůbec neschválilo nebo ji stanovilo níž.

Stejný výpočet pro kategorii 100 001 až 200 000 obyvatel dává 41 094 Kč, pro kategorii nad 200 000 obyvatel 49 847 Kč a pro Prahu 57 705 Kč. Minimum tedy roste úměrně se základní tabulkovou sazbou, mění se jen násobek, ne princip.

V praxi jde spíš o teoretický případ. Primátoři velkých měst bývají takřka vždy uvolnění. Zákon ale stanoví pevnou spodní hranici pro každou myslitelnou situaci, i pro tu nepravděpodobnou.

Základna pro výpočet odměn se mění podle mezd v ekonomice

Základna pro výpočet odměn se každý rok mění podle vývoje průměrné mzdy, ne podle rozhodnutí vlády nebo zastupitelstva. Podle § 73 odst. 3 zákona o obcích se rovná průměrné hrubé měsíční mzdě za první pololetí předchozího roku, kterou zjišťuje Český statistický úřad. Pro rok 2026 vyhlásilo Ministerstvo vnitra základnu ve výši 48 147 Kč, a to sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Stejné číslo se násobí koeficientem starosty, primátora i řadového zastupitele, liší se jen ten koeficient.

Ministerstvo vnitra k vlastním výpočtům zároveň dodává, že jde o pomoc, ne o závazný výklad zákona. Doslova v doplňku k metodickému doporučení pro rok 2026 uvádí: „Dovolujeme si upozornit, že níže je poskytována metodická pomoc ve formě nezávazného právního názoru. Odpovědnost za výpočet odměn a případných dalších plnění má každý územní samosprávný celek sám.“ Odpovědnost za správný výpočet tak nese vždy konkrétní obec nebo město.

Ministerstvo svůj postup zároveň dokládá na čtrnácti modelových příkladech, od výpočtu běžné odměny přes nemoc a zastupování až po odchodné a souběh funkcí. Žádný z nich sice nepočítá přímo s primátorem statutárního města, ale vzorec i pravidla jsou pro sloupec starosty a primátora v tabulce společná, takže platí beze změny i pro čísla v tomto textu.

Nově zvolené zastupitelstvo nemůže se svolbou primátora otálet donekonečna

Nově zvolené zastupitelstvo nemůže čekat se svolbou primátora, jak se mu zlíbí. Zákon mu dává pevnou lhůtu.

Po komunálních volbách, které proběhly 9. a 10. října 2026, musí podle § 91 zákona o obcích proběhnout ustavující zasedání nejpozději do 9. listopadu 2026. Kde byl podán návrh na neplatnost voleb, běží lhůta 15 dnů až od právní moci rozhodnutí soudu. Na něm zastupitelé skládají slib a volí primátora i jeho náměstky, tedy funkce, o jejichž odměnách tento text píše. Do té doby řídí město dosavadní vedení, nový primátor nastupuje až po zvolení a složení slibu.

Pokud by se ustavující zasedání v zákonné lhůtě nekonalo vůbec, svolá ho podle stejného zákona Ministerstvo vnitra. V praxi k tomu dochází jen výjimečně, většina zastupitelstev lhůtu dodrží bez problémů.

Kdo chce vědět, kolik bude nový primátor jeho města brát, nemusí čekat na žádnou oficiální kalkulačku navíc. Stačí zjistit, do které velikostní kategorie město spadá, a dosadit do stejného vzorce, který používá i Ministerstvo vnitra ve svém doplňku pro rok 2026. Pro srovnání s jinými veřejnými funkcemi se hodí i přehled odměn poslanců a senátorů.