Volební preference říjen 2017 jsou předobrazem konečným výsledkům po sečtení. Odhad říjnových preferencí lze udělat například podle trendů z minulých měsíců nebo intenzity mediální kampaně dané strany. Odhad počítá pouze s několika proměnnými a zdaleka není komplexní.
Poslední detailní výzkum preferencí Medianu ukazuje, nejen jak si strana vedla od voleb 2013, ale například také potenciál politické strany. Vývoj volebního modelu je závislý především na krocích politické strany, lídra a naladění občanů. Když na jaře Bohuslav Sobotka vyvolal vládní krizi, tak chtěl především zabrzdit stoupající preference ANO 2011. Poškození Andreje Babiše a pasování ČSSD do role ochránce demokracie mělo nastolit jiný vývoj přízně voličů. Volební preference říjen 2017 by jistě vypadaly úplně jinak, kdyby za sebou Andrej Babiš neměl silný marketingový tým specialistů. Celou vládní krizi po obratné obraně Andreje Babiše odnesla ČSSD – preference šly dolů a přišel čas na výměnu lídra.
Volební preference říjen 2017 a volební potenciál politických stran
Volební potenciál politické strany se v posledních letech velmi řeší. Politická strana má tvrdé jádro voličů a volební potenciál je jakousi nástavbou, o kterou by měla strana bojovat. Pod volebním potenciálem se skrývají voliči, jenž rámcově souhlasí se stranou a uvažují o jejím zvolení. Vysoký volební potenciál je první třetina úspěchu, další dvě třetiny se skrývají pod tím voliče přesvědčit 100% o jejich straně a následně musí také voliči přijít a vhodit hlas do urny.
Median například vidí volební potenciál ČSSD na 11% – to jsou tedy cílový voliči, na které bude nejspíše nejednoduší cílit. Piráti a STAN mají vysoký volební potenciál oproti voličskému jádru, proto je u takových stran složité odhadnout volební výsledek. Když by dnešním dnem Piráti ukončili předvolební kampaň, tak mnoho lidí, jenž o nich v dnešních dnech uvažují, spadnou jiným stranám (nejspíše TOP 09 nebo Zeleným). V posledních letech stále stoupá volatilita a někteří lidé mohou volit čtvrté volby po sobě jinou stranu.
Volební potenciál a překryv jednotlivých politických stran
Se zajímavým grafem vyšlo Behavio, kde ukazuje líbivě zpracovaná data, z nichž lze vyčíst mnoho informací. Nejzajímavější je tloušťka čáry mezi stranami, která znázorňuje překryv voličů nad 2%. Můžeme vyčíst, že TOP 09 má vysoký překryv s Piráty a ODS – s těmito stranami svede předvolební bitvu. Těžko totiž volič zaznamenaný v potenciálu mezi KSČM a SPD bude volit TOP 09. Volič v takovémto sektoru je pro TOP 09 nezajímavý a těžko ho může získat. V tomto šetření mají až neuvěřitelný potenciál Rozumní a Piráti, tak v říjnu uvidíme, kolik z onoho potenciálu aktivovali a na kolik se Behavio trefilo.
Z kurzů sázkových kanceláří se dá také vyčíst leccos o šancích politických stran. Na vítězství ANO 2011 vypsal Tipsport 1.15, což vypadá velmi přesvědčivě. Naopak na vítězství TOP 09 se nebáli u Tipsportu dát kurz 100:1. Zajímavé je, že KSČM a ČSSD má téměř stejnou šanci na vítězství (13:1 a 10:1). KSČM má však možná silnější pevnou základnu, ale o potencionálních voličích se dá velmi pochybovat. Přeci jenom rozhodnout se v říjnových volbách na poslední chvíli pro KSČM, se nezdá býti pravděpodobným chováním.
Jako jistotu vidí Tipsport nepřekročení 5% hranice Svobodnými a Zelenými, když nastavili kurz na 1,02 a 1:05, že obě strany zůstanou pod 5%. Vyšší šance na Poslaneckou sněmovnu mají i strana Realistů a STAN. Až na konci října zjistíme, které volební preference se mýlily a také ty jenž byly volebnímu výsledku nejblíže.
[…] preferencí, jenž by měla mít mnohem vyšší vypovídající hodnotu než klasické průzkumy preferencí. Ve voličské mapě máte mnoho informací rozděleno do pěti kategorií (volební chování, […]
[…] na ČT vzešel ze sociologického šetření Medianu a Kantaru. Výsledkem šetření měl být volební potenciál jednotlivých politických stran. Limit byl stanoven na deset politických stran, které budou mít […]
[…] a únoru roku 2018 účastnilo 66%, což je o více než 5% více, než se reálně účastnilo v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Tento nárůst lze vysvětlit dobou, v níž šetření probíhalo tedy mezi prvním a druhým […]