Stanou se kryptoměny pevnou součástí finančního systému?

Kryptoměny jsou ve finančním světě relativně novým pojmem. Jejich působení se datuje od doby vzniku nejpopulárnější a nejznámější kryptoměny, bitcoinu. Ten spatřil světlo světa v roce 2009. Byl mimo jiné reakcí na globální finanční krizi, která propukla o rok dříve. 

Bitcoin je digitální měna a zároveň decentralizovaná platforma, respektive síť, v níž tato kryptoměna funguje. Neemituje jej žádná k tomu určená autorita nebo stát. Vzniká tzv. těžbou na dnes už velice výkonných počítačích, přičemž konečné množství bitcoinů je již od doby jeho vzniku známo. Vytěžit se má do roku 2140 21 milionů bitcoinů. Nyní je v oběhu cca 18,3 milionů bitcionů.

Každé 4 roky se však počet pravidelně vytěžených bitcoinů snižuje o polovinu. Bitcoin tak má předem nastaven deflační mechanismus a zároveň se postupně zvyšuje jeho vzácnost. Pokud vás tato kryptoměna zajímá víc, zde najdete více informací.  

Za bitcoin nakoupím, ale…

Mnozí si pak kladou otázku, zda se jedná o peníze? Ano i ne. Bitcoin má některé funkce peněz, kdy je uchovatelem hodnoty, který do určité míry funguje jako prostředek směny. 

Je označován jako kryptoměna, což evokuje to, že se jedná i o jakýsi druh měny, kterou si člověk přirozeně přiřadí k penězům. To však může být zavádějící, jelikož měna je vždy svázána s konkrétním státem. Ty totiž její využití právně ukotvují ve své domácí legislativě a často ukládají povinnost domácích obchodníků v té či oné měně oceňovat a prodávat zboží a služby. Spotřebitel tak má jistotu možnosti nákupu v konkrétní měně. 

To o bitcoinu a ostatních kryptoměnách neplatí. Ač míst, kde se dají jako měna využít, není zas až tak málo. Jen v Praze je to okolo 200 míst. A jednoduše nakupovat lze i na internetu. 

Zvýšená cena = zvýšený zájem = zvýšené volání po regulaci

V době svého vzniku, ale i několik let poté se o bitcoin zajímali především IT nadšenci. Ti s ním také obchodovali a obchodují, tedy nakupují a prodávají jej nejčastěji za americké dolary, japonské jeny nebo eura. 

S tím se zvyšovala i jeho cena a popularita a časem se tak dostal i do mainstreamových médií. Snad každý si vybaví bitcoinovou horečku na konci roku 2017, kdy cena 1 bitcoinu ve velmi krátkém čase dosáhla téměř 20 000 dolarů.

Tato astronomická hodnota samozřejmě neunikla pozornosti ani mnohých vlád a regulačních orgánů. Do té doby regulace bitcoinu v drtivé většině zemí světa dost pokulhávala. Začalo se tak více řešit to, zda a jak regulovat nakládání s kryptoměnami, aby se předcházelo jejich zneužití při praní špinavých peněz, daňových únicích nebo dokonce financování terorismu. 

A pokud budeme upřímní, vladám a bankám se také rozhodně nelíbí představa, že by teoreticky mohl moc převzít jiný finanční systém. 

Snaha o regulaci a ustálení klasifikace kryptoměn

Vzhledem k výše zmíněné decentralizované povaze bitcoinu je však velmi těžké, ne-li nemožné vytvořit nějaké celosvětové standardy. Mnohé dohledové orgány nadnárodního charakteru (Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský úřad pro cenné papíry a trhy…) i těch státních (zejména v USA Komise pro obchodování s komoditními futures či Komise pro cenné papíry) se o to však snaží. Do toho vstupují i centrální banky, většinou s varováním před rizikovostí kryptoměn, nedostatečné ochrany spotřebitele, případně různých restrikcí. 

Tato institucionální fragmentace se pak promítá i do různého chápání, respektive právního nahlížení na kryptoměny. Například Evropská centrální banka je považuje virtuální spekulativní aktivum. Obecně je velmi oblíbené označení „kryptoaktiva“, s nímž pracuje i Česká národní banka. Z pohledu finančního práva jsou někdy považovány za cenné papíry, jindy zase za komodity. To vše také determinuje způsob, jakým jsou příjmy z nich plynoucí, tedy z jejich prodeje, daněny. 

Nové druhy „kryptoměn“ ve špatném kabátě

Fenoménem poslední doby se staly „falešné kryptoměny“. Tedy něco, co se jako kryptoměna tváří, ale není jim. Sem patří například státní „kryptoměny“. Takovéto digitální měny by však neměly výše zmíněné vlastnosti bitcoinu. Jejich zavedení má své zastánce například v Číně nebo Íránu. 

K její emisi se již pod vlivem tvrdých ekonomických sankcí uchýlila Venezuela. Vznikla tak měna Petro, krytá venezuelskou ropou. To však skončilo nezdarem a naopak tradiční kryptoměny jako bitcoin nebo dash, byly v době vrcholu ekonomické krize v této zemi relativně populární. 

Dalšími falešnými kryptoměnami jsou ty korporátní. Za všechny lze jmenovat token bankovního giganta JP Morgan Coin a nebo široce propíranou „kryptoměnu“ Libra. Tu hodlá spustit Facebook s několika málo dalšími velkými společnostmi. Již v zárodku se však proti ní vyhranily právě mnohé regulatorní orgány s tím, že by mohla významně narušit finanční systém. I proto je nyní její spuštění nejisté. 

Bude bitcoin černým koněm ekonomické krize?

Zdá se tak, že nejstabilnější kryptoměnou zůstává bitcoin. A to i přes cenové turbulence, které zažívá nyní v době počínající ekonomické krize. Ta je však možná něčím, co k němu opět přitáhne masy. 

Lákadlem pro mnohé nemusí být jen potenciál cenového růstu vyjádřeného například v dolarech. Zlepšila se také infrastruktura okolo něj včetně zabezpečení burz a směnáren. Díky jeho popularizaci existuje také množství míst, kde lze za něj nakupovat. Obecně je také dostupných více informací o kryptoměnách ve srozumitelné podobě, aby je pochopil i počítačový začátečník. V neposlední řadě bitcoin část jeho podporovatelů vnímá jako alternativu celého současného finančního systému.

Státy již teď v boji s koronavirem oznamují obrovské nárůsty státních deficitů. Kdyby bitcoin tak výrazně nepadl, tak by se dalo předpokládat, že popularita kryptoměn v době krize stoupne. Stejně jako si stát drží monopol na ochranu obyvatelstva i monopol na použití násilí, tak si státy budou chtít držet monopol na měnu. Moderní státy mají obrovské náklady, které musejí platit odvody, daň z přidané hodnoty, daň z příjmu a další. Daňová kvóta je v současnosti přes 36 %, což je nejvíce v historii. To znamená, že stát z našeho snažení v současnosti získává nejvíce peněz v historii.

Je těžké říci, jak to bude s kryptoměnami a jejich regulací v budoucnu. Kdyby je stále více zemí začalo zakazovat (což prakticky nejde) ale teoreticky ano, rozhodně by to na jejich popularitě nepřidalo. Nebo naopak ano? Nechali by se lidé zlákat tímto „nelegálním“ aktivem? Co bude rozhodně zajímavé, tak sledovat, co s kryptoměnami udělá další finanční krize. 

Zde naleznete současné volební preference na březen 2020.