Vláda přišla s tím, že by nouzový stav měl trvat do 25. května v rámci postupného uvolňování restrikcí. Nakonec se Poslanecká sněmovna usnesla na možném prodloužení do 17. května, které překvapivě navrhla KSČM. Opozice naopak navrhovala datum 7. května, takže středový termín je určitým kompromisem.
Nouzový stav skončí 17. května, ale …
Ekonomika potřebuje, již co nejdříve proudit naplno, ovšem plné uvolnění je ještě daleko za horizontem 17. května. Konec nouzového stavu neznamená konec opatření či konec všech omezení.
Ministerstvo zdravotnictví se bude snažit protlačit novelu zákona umožňující některá restriktivní opatření i po konci nouzového stavu. To se samozřejmě nelíbí všem lidem, kteří si uvědomují možná rizika omezení svobody. Totalita vzniká totiž vždy plíživě, v krizi a za rouškou ochrany či záchrany obyvatel.
17. listopad pro komunisty nebyl šťastným datem, ovšem návrhem a schválením ukončení 17. května mohla KSČM získat nějaké politické body. Nebo alespoň její voliči zjistili, že tato strana ještě žije. V současné situaci, kdy vláda ANO a ČSSD řeší krizi a opozice je kritizuje, není pro KSČM místo a z hlediska volebních preferencí to této straně vůbec nesvědčí. Dubnový model preferencí KSČM ukazuje 5,3 %. Můžeme říci otevřeně, že příští volby budou pro komunisty holý boj o Poslaneckou sněmovnu a dosažení 5% volební klauzule.
Pro návrh a prodloužení do 17. května zvedlo ruku 54 poslanců z 101 přítomných. Prodloužení je dle ministerstva zdravotnictví jedinou cestou, pokud nechceme čelit další vlně.
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví
Jak je výše nastíněno, tak novela zákona o ochraně veřejného zdraví posílí pravomoce po skončení nouzového stavu a bude díky ní možnost zachovat určitá restriktivní opatření i po skončení nouzového stavu. Toto je oficiální stanovisko vlády, které prezentoval premiér Andrej Babiš po jednání s Milošem Zemanem.
Projednání novely zákona by mělo přijít na pořad dne 4. května. Novela má především zamezit náporu a vypuknutí druhé vlny koronavirové epidemie. Česká republika se řadí k zemím, které zvládly vzhledem k počtu nakažených situaci nejlépe. Je to především díky velmi silným a včasně zavedeným opatřením.
Mezi odborníky ale nepanuje shoda, jestli byl tento postup správný. To ukáže až čas. Tím jak se utlumila ekonomika, tak jsme si možná zadělali na další problémy s tím související. Že bude ekonomická recese, se vědělo jen několik hodin po oznámení prvních případů nakažených na celém světě. Nikdo ani dnes nedokáže přesně odhadnout, jak tato ekonomická recese bude trvat dlouho.
Také počet lidí, kteří umírají nebo budou umírat na ostatní nemoci, bude díky pozastavené prevenci více. Viz prohlášení ředitele VFN.
Nouzový stav a dopad na Českou republiku
Celkové škody se dají těžko vyčíslit, ale už teď víme, že stát se zadluží tento rok nejvíce ve své historii. Počítá se již dnes cca se schodkem státního rozpočtu ve výši 330 miliard korun. Cestovní ruch a pohostinství budou na druhé straně nejvíce zasažené sektory, kde budou ztráty také enormní. Počítá se, že se významně zúží počet živnostníků v pohostinství i navzdory kompenzačnímu bonusu, který vláda živnostníkům zařídila.
Krize je také příležitost. Je příležitostí pro investory i podnikatele, kteří mohou nalézt nové místo na trhu v dynamicky se vyvíjející době. Obory jako e-commerce či dálkové služby rostou závratným tempem. Trh s bitcoinem ale především ropou zaznamenal neuvěřitelné výkyvy. Ropa byla vždy považována za stabilní komoditu a nyní je její cena na historickém dnu.
Epidemie respirační choroby je také ohromnou výzvou pro stát, aby se digitalizoval. Většina státní správy je oproti soukromému sektoru o jednu až dvě dekády pozadu. Odbourání zbytečných úkonů a přezaměstnanosti by měl být jeden z hlavních úkolů. Dále by měla být možnost veškerou komunikaci řešit online. Dočkáme se?
