Volební model je odhad, jak by dopadly volby, kdyby se konaly v době sběru dat. Agentury ho obvykle počítají jen z lidí, kteří účast u voleb nevylučují, a hlasy váhajících rozdělí mezi strany, které zvažují. Předpovědí výsledku není, upozorňují na to samy agentury ve své metodice.
Jak přesné průzkumy jsou, ukázaly sněmovní volby 3. a 4. října 2025. Poslední modely pěti agentur se od výsledku podle Českého statistického úřadu lišily v průměru o 2,3 procentního bodu na stranu. Nejblíž byl Ipsos s 1,65 bodu a Kantar CZ s 1,69 bodu, nejdál NMS se 3,00 bodu. Porovnání vychází z databáze průzkumů, kterou ceske-volby.cz sbírá pro graf volebních průzkumů na úvodní stránce, a z původních zpráv agentur, podle kterých jsme poslední modely ověřili a doplnili.
Obsah článku
- 1 Co je volební model a proč není předpovědí
- 2 Jak se volební model liší od stranických preferencí a volebního potenciálu
- 3 Jak agentury volební model počítají
- 4 Jak přesné byly poslední volební modely před sněmovními volbami
- 5 Která agentura se trefila nejlépe
- 6 Proč se všech pět modelů mýlilo stejným směrem
- 7 Jak modely odhadly strany kolem pětiprocentní hranice
- 8 Jak velká je statistická chyba volebního průzkumu
- 9 Jak číst volební model před dalšími volbami
Co je volební model a proč není předpovědí
Volební model je typ výstupu předvolebního průzkumu, který simuluje rozdělení hlasů v hypotetických volbách konaných v době dotazování. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění, které vychází z terminologie dohodnuté ve sdružení agentur SIMAR, je to jediný výstup, který lze srovnávat s výsledkem voleb. Korektní je to ale jen tehdy, když agentura sbírá data v řádu dnů před volbami.
Předpovědí volební model není, protože měří stav v okamžiku sběru. Ipsos v tiskové zprávě k poslednímu modelu před volbami 2025 výslovně píše, že model předpovědí voleb není. Mezi koncem sběru a dnem voleb se část lidí teprve rozhoduje, jestli půjde volit a koho zvolí.
Jak se volební model liší od stranických preferencí a volebního potenciálu
Stranické preference, voličské preference a volební model vycházejí podle CVVM ze stejných otázek na účast a na volbu strany. Liší se tím, koho agentura do výpočtu zahrne. Preference počítají i s lidmi, kteří volit nepůjdou nebo nevědí koho, model jen s pravděpodobnými voliči. Volební potenciál navíc potřebuje otázku, které další strany člověk zvažuje, a ukazuje, kolik by strana hypoteticky získala od všech, kdo ji zvažují.
| Výstup | Koho zahrnuje | Dá se srovnat s výsledkem voleb |
|---|---|---|
| Stranické preference | všechny lidi s volebním právem včetně nevoličů a nerozhodnutých | ne |
| Voličské preference | pravděpodobné voliče, nerozhodnutí mají vlastní kategorii | ne |
| Volební model | pravděpodobné voliče, hlasy váhajících rozdělí mezi zvažované strany | ano, při sběru těsně před volbami |
| Volební potenciál | všechny, kdo stranu aspoň zvažují a účast nevylučují | ne, je to hypotetický nejvyšší zisk v době měření |
| Volební jádro | jen voliče jisté účastí i volbou strany | ne, je to spodní odhad |
Definice prvních tří výstupů jsou podle CVVM, potenciál a jádro podle metodiky agentury NMS. Výsledek voleb ale může potenciál překročit, protože se voliči po skončení sběru dál rozhodují. Median v září 2025 naměřil hnutí ANO volební potenciál 34 % a v modelu 30,5 %, ve volbách pak hnutí získalo 34,51 %. Starší měření potenciálu ukazuje například článek o volebním potenciálu před volbami do Evropského parlamentu.
Jak agentury volební model počítají
Agentury model skládají z odpovědí na několik navazujících otázek. Respondent řekne, jestli půjde volit a jak jistě, kterou stranu by volil, jak pevně je rozhodnutý a jaké další strany zvažuje. Každý pak dostane váhu podle pravděpodobnosti účasti a jeho hlas se rozdělí mezi strany podle toho, jak jistý si je volbou.
Konkrétní váhy zveřejňuje například CVVM. Odpověď „rozhodně ano“ na otázku o účasti znamená pravděpodobnost 100 %, „spíše ano“ 75 % a „spíše ne“ nebo „nevím“ 25 %. Kdo si je volbou strany „skoro jistý“, dá jí 80 % hlasu a zbylých 20 % se rozdělí mezi další strany, které zvažuje.
NMS podle své metodiky přiděluje respondentům váhu od 0,1 do 1,0 podle deklarované ochoty volit a zájmu o politiku. Ipsos, Median i NMS navíc zohledňují, jak respondenti volili v minulých sněmovních volbách. U Medianu do modelu vstupují jen lidé, kteří účast nevylučují, v zářijovém měření 584 z 1 019 dotázaných.
Jak přesné byly poslední volební modely před sněmovními volbami
Poslední modely pěti agentur vyšly 27. až 29. září 2025, těsně před zákazem zveřejňování průzkumů. Od výsledku se u jednotlivých stran lišily o 0,03 až 5,6 procentního bodu. Pořadí prvních dvou subjektů určily všechny modely správně, rozdíly byly v jejich výši a u stran kolem pětiprocentní hranice.
| Agentura | Sběr dat | ANO | SPOLU | STAN | Piráti | SPD | Motoristé | Stačilo! |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kantar CZ | 1. až 19. 9. | 33,0 | 19,5 | 13,0 | 9,5 | 9,5 | 6,0 | 6,0 |
| STEM | 20. až 26. 9. | 29,3 | 20,5 | 11,7 | 10,1 | 13,4 | 5,9 | 5,5 |
| Median | 1. až 25. 9. | 30,5 | 21,0 | 10,0 | 10,0 | 13,0 | 4,5 | 7,0 |
| Ipsos | 22. až 28. 9. | 32,6 | 21,1 | 11,2 | 8,7 | 10,1 | 5,4 | 7,7 |
| NMS | 24. až 28. 9. | 29,5 | 17,8 | 11,8 | 9,6 | 13,1 | 7,7 | 7,3 |
| Výsledek ČSÚ | 3. a 4. 10. | 34,51 | 23,36 | 11,23 | 8,97 | 7,78 | 6,77 | 4,30 |
Hodnoty jsou v procentech. Zdroje modelů jsou Kantar CZ pro Českou televizi, STEM pro CNN Prima News, Median, Ipsos a NMS pro Novinky, výsledek je z volby.gov.cz.
Šestou agenturou v databázi webu je CVVM. Vede v ní jen preference, které s volbami srovnávat nejde, a poslední volební model v rubrice Volby a strany na webu CVVM je z července 2021. Po 29. září už žádný model vyjít nemohl, tři dny před volbami to zakazuje volební zákon, jak popisuje článek o zákazu zveřejňování předvolebních průzkumů.
Která agentura se trefila nejlépe
Nejpřesnější byl poslední model agentury Ipsos s průměrnou absolutní odchylkou 1,65 procentního bodu na stranu, těsně za ním skončil Kantar CZ s 1,69 bodu. Následovaly STEM s 2,48, Median s 2,69 a NMS se 3,00 bodu. Průměrná absolutní odchylka je průměr rozdílů mezi modelem a výsledkem bez ohledu na znaménko, spočítaný pro sedm subjektů, které ve volbách získaly přes 4 %.
| Pořadí | Agentura | Konec sběru | Zveřejněno | Průměrná odchylka | Největší odchylka | Odhady s chybou nad 3,5 bodu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Ipsos | 28. 9. | 29. 9. | 1,65 | 3,4 | 0 ze 7 |
| 2. | Kantar CZ | 19. 9. | 27. 9. | 1,69 | 3,9 | 1 ze 7 |
| 3. | STEM | 26. 9. | 28. 9. | 2,48 | 5,6 | 2 ze 7 |
| 4. | Median | 25. 9. | 29. 9. | 2,69 | 5,2 | 2 ze 7 |
| 5. | NMS | 28. 9. | 29. 9. | 3,00 | 5,6 | 3 ze 7 |
Rozdíl 0,04 bodu mezi Ipsosem a Kantarem je prakticky shoda. Čerstvost dat přesnost nezaručila. Kantar ukončil sběr 19. září, dva týdny před volbami, a skončil druhý, NMS sbírala do 28. září a měla odchylku největší.
Kdo by místo jedné agentury sledoval průměr všech pěti modelů, měl by průměrnou odchylku 2,16 bodu, tedy menší než u tří agentur z pěti. Průměr ale dával ANO 31,0 %, SPOLU 20,0 % a SPD 11,8 %, takže chybu, kterou měly všechny agentury společnou, neodstranil. Výsledek voleb jsme pro výpočet sečetli z dat ČSÚ za všech 14 krajů, celkem 5 621 717 platných hlasů.
Proč se všech pět modelů mýlilo stejným směrem
Když se každá agentura mýlí jiným směrem, ukazuje to spíš na náhodu výběru. Před sněmovními volbami 2025 se ale všech pět modelů odchýlilo stejným směrem u čtyř ze sedmi subjektů. Modely podhodnotily ANO průměrně o 3,5 bodu a SPOLU o 3,4 bodu, nadhodnotily SPD o 4,0 bodu a Stačilo! o 2,4 bodu. Takovou shodu náhoda výběru nevysvětlí, jde o systematickou chybu, kterou mají modely společnou.
Agentury samy uvádějí dva hlavní zdroje nejistoty. Podle Ipsosu ještě na konci září nemělo definitivně rozhodnuto 35 % lidí, kteří plánovali volit. NMS v metodice píše, že zhruba čtvrtina voličů se o samotné účasti rozhoduje až na poslední chvíli. Vysoký podíl nerozhodnutých hlásil Ipsos už v létě, jak popisuje článek o 44 procentech nerozhodnutých voličů.
Druhým zdrojem je odhad účasti. Median v září naměřil ochotu volit 62,5 %, NMS počítala s účastí 63,1 % a Ipsos se 66 %. Skutečná účast byla 68,95 %, zhruba o 3 až 6,5 bodu vyšší, a byla nejvyšší od roku 1998, jak ukazuje přehled volební účasti podle typu voleb.
Jak modely odhadly strany kolem pětiprocentní hranice
U stran kolem pětiprocentní hranice rozhoduje o vstupu do Sněmovny i chyba modelu v řádu jednotek bodu. Všech pět posledních modelů před volbami 2025 dávalo Stačilo! 5,5 až 7,7 %, ve volbách získalo 4,30 %. Motoristy naopak Median odhadl na 4,5 %, tedy pod hranicí, a ve volbách získali 6,77 %.
Statistická chyba u strany s 5 % je při vzorku 1 000 lidí ±1,4 bodu a agentury u malých stran uvádějí ±0,5 až ±1,5 bodu. Strana s 5,5 % v modelu proto do Sněmovny jistě nepostupuje a strana se 4,5 % z ní jistě nevypadává. Pro přepočet na mandáty to platí dvojnásob, každá strana pod hranicí změní rozdělení všech křesel, jak ukazuje článek o přepočtu hlasů na mandáty v českých volbách.
Jak velká je statistická chyba volebního průzkumu
Statistická chyba náhodného výběru 1 000 lidí je při 95% spolehlivosti nejvýš ±3,1 procentního bodu, u strany s 30 % ±2,8 bodu a u strany s 5 % ±1,4 bodu. Je to jen chyba výběru, celková nejistota volebního modelu je větší. Počítá se jako 1,96 krát odmocnina ze součinu podílu strany a jeho doplňku do jedné, děleno velikostí vzorku.
| Podíl strany v modelu | 600 respondentů | 1 000 respondentů | 1 500 respondentů |
|---|---|---|---|
| 5 % | ±1,7 | ±1,4 | ±1,1 |
| 10 % | ±2,4 | ±1,9 | ±1,5 |
| 20 % | ±3,2 | ±2,5 | ±2,0 |
| 30 % | ±3,7 | ±2,8 | ±2,3 |
| 50 % | ±4,0 | ±3,1 | ±2,5 |
České agentury uvádějí podobná rozpětí, Median ±0,5 bodu u malých stran až ±3,5 bodu u největších, Kantar CZ ±1,0 až ±3,4 bodu a Ipsos ±1,5 až ±3,4 bodu. Vzorec platí pro náhodný výběr, agentury ale používají kvótní výběr a vážení a model stojí jen na části vzorku, takže skutečná nejistota je spíš větší.
Statistická chyba přesto rozdíly z voleb 2025 nevysvětlí. Když se pro každý odhad spočítá interval podle vzorce s velikostí vzorku dané agentury, u Medianu s 584 respondenty modelu, padne mimo něj 18 z 35 odhadů. Při čisté náhodě by to byly zhruba dva. Osm odhadů se od výsledku lišilo o víc než 3,5 bodu, tedy víc, než kolik agentury uvádějí jako chybu i u největších stran.
Velké rozdíly mezi průzkumy a výsledkem nejsou nové, po volbách 2013 je rozebíral článek Lze věřit preferencím. Srovnání posledních modelů s výsledkem proto dává smysl opakovat po každých volbách, jedno měření o kvalitě agentury rozhoduje jen částečně.
Jak číst volební model před dalšími volbami
Volební model má smysl číst jako rozpětí, ne jako přesné číslo. Pomůže pět kroků, které vycházejí z porovnání posledních modelů s výsledkem sněmovních voleb 2025.
- Ověřte typ výstupu. S výsledkem voleb se dá srovnávat jen volební model, ne preference ani potenciál.
- Podívejte se na termín sběru dat a velikost vzorku. Starší sběr nemusí znamenat horší odhad, v roce 2025 skončil Kantar CZ se sběrem do 19. září druhý.
- U velkých stran počítejte s chybou kolem ±3 bodů a u stran kolem 5 % berte model jako rozpětí, ne jako verdikt o vstupu do Sněmovny.
- Srovnávejte víc agentur najednou. Průměr pěti modelů byl v roce 2025 přesnější než tři z pěti jednotlivých agentur.
- Sledujte podíl nerozhodnutých a odhad účasti. Čím víc lidí váhá, tím víc se výsledek může pohnout.
Graf na úvodní stránce ceske-volby.cz ukazuje modely všech agentur v čase vedle sebe, takže je vidět, která agentura se od ostatních dlouhodobě odchyluje. Další sněmovní volby se budou konat v roce 2029.
