Zákaz zveřejňování volebních a předvolebních průzkumů či preferenčních šetření platí ve stejné formě u voleb do Poslanecké sněmovny i u voleb prezidentských. V § 35 zákona o volbě prezidenta republiky se doslovně píše:
„(8) V době počínající třetím dnem přede dnem volby prezidenta a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejněny výsledky předvolebních nebo volebních průzkumů.“
Mezním termínem pro zveřejnění předvolebních průzkumů a preferencí byl u letošních prezidentských voleb 8. leden a od úterý 9. ledna by se již žádné nové volební průzkumy neměly objevit. To samé bude platit v podzimních komunálních a senátních volbách, které se konají 5. a 6. října 2018. Takže i v tomto případě bude poslední možný termín zveřejnění pro volební průzkum v pondělí 1. října 2018.
Někteří politici a politické strany se zasazují o ještě delší „ochranou“ lhůtu před vlivem voleních preferencí. Padají dokonce návrhy na zákaz pro jakýkoliv průzkum týkající se voleb tři měsíce před konáním těchto voleb.
Vliv volebních a předvolebních průzkumů a preferencí na hlasování voličů
Volební průzkum či šetření volebních preferencí ukazující procentuální šance jednotlivých prezidentských kandidátů nebo politických stran se staly velice oblíbené. Volební průzkumy se snaží na základě poměrně malého vzorku občanů předpovědět nálady ve společnosti, volební účast a preference voličů.
Agentury zveřejňující výzkumy preferencí obvykle počítají s malou odchylkou 2-3% u svých průzkumů, kterou málokdy dodrží.
Zákaz předvolebních průzkumů tři dny před zahájením hlasování má napomoci nezávislosti rozhodování voličů na těchto průzkumech. Předvolební průzkumy mají moc ovlivnit volitelnost či nevolitelnost kandidáta. Pokud nějaký kandidát zaznamenal nízké preference, tak mají voliči tendenci vyhodnotit volbu pro něho jako zbytečnou.
Preference však mohou zkreslovat a kandidáta o postup může připravit právě zveřejněný průzkum preferencí. V prezidentských volbách znevýhodňují preference kandidáty, jenž mají pod 10% preferenčních hlasů. Ve volbách do Poslanecké sněmovny zase preferenční výzkumy znevýhodňují politické strany nedosahující k volební klauzuli 5%.
Relevance předvolebních průzkumů a výzkumů volebních preferencí
V demokraciích západního typu se předvolební průzkumy velice ujaly a jsou sledovány s velkým očekáváním. Mnozí lidé je berou jako hlavní proměnou jejich rozhodovacího aktu. Důležité je důkladné sledování preferencí, podrobení kritice a tlak médií.
Preferenční výzkumy před volbami by měly být stoprocentně nezávislé a snažit se co nejlépe reflektovat realitu. Ač jde vlastně o předpovídání budoucnosti, tak se dá podobně jako u kurzových sázek vycházet z jasných dat a podchytit trendy ve společnosti.
Poslední prezidentské volby preferenční výzkumy částečně zesměšnily, protože nedokázaly absolutně odhadnout realitu. Také vysoce sledované prezidentské volby v USA ukázaly, že ani nejmodernější výzkumy preferencí v USA nejsou neomylné. Vítězství Donalda Trumpa nepředpokládal téměř nikdo.
Jedni se podle předvolebních průzkumů řídí a jiní je berou jako věštění z křišťálové koule. Výzkumy preferencí však neodmyslitelně patří ke každým volbám v západních demokraciích.
