Složení Poslanecké sněmovny a kolik hlasů stál jeden mandát

Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců v osmi klubech. Podle přehledu klubů na webu Sněmovny má k 2. říjnu 2026 klub ANO 2011 80 poslanců, ODS 27, Starostové a nezávislí 22, Piráti 18, KDU-ČSL 16, SPD 15, Motoristé sobě 13 a TOP 09 9. Žádný poslanec nestojí mimo klub.

Počty odpovídají výsledku voleb 3. a 4. října 2025, jen 52 mandátů koalice SPOLU se rozdělilo do tří klubů. Mandát přitom nestál všechny strany stejně. ANO potřebovalo na jedno křeslo 24 256 hlasů, Motoristé 29 277, tedy o 21 % víc. Rozdíl vzniká z pravidel přepočtu v krajích a ze stejného důvodu mají některé kraje jiný počet poslanců, než by odpovídalo jejich hlasům.

Osm klubů a vládní většina 108 poslanců

Klubů je osm, přestože do Sněmovny prošlo šest kandidátek. SPOLU kandidovalo jako koalice tří stran a jednací řád v § 77 dovoluje poslancům jedné strany jen jeden klub podle toho, za koho kandidovali. Z mandátů SPOLU proto vznikly kluby ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Na začátku volebního období stačí ke vzniku klubu tři poslanci.

Jak strany SPOLU po volbách řešily další spolupráci, popisuje článek o budoucnosti koalice SPOLU. Pro důvěru vládě Andreje Babiše hlasovalo 15. ledna 2026 podle záznamu hlasování 108 poslanců z klubů ANO, SPD a Motoristé sobě, proti bylo 91. Předsedou Sněmovny je Tomio Okamura z SPD.

Kolik hlasů strany dostaly a kolik stál jeden mandát

Podle Českého statistického úřadu bylo ve volbách 5 621 717 platných hlasů při účasti 68,95 %. Šest stran, které prošly do Sněmovny, získalo dohromady 5 208 114 hlasů, tedy 92,64 %. Na jeden z 200 mandátů jim tak v průměru připadlo 26 041 hlasů.

Hlasy na mandát jsou celostátní hlasy strany vydělené jejími mandáty, vypočtené z otevřených dat ČSÚ. Nejde o hranici, kterou musel překonat konkrétní poslanec, ta se v každém kraji liší. Průběh volební noci a vliv kroužkování na to, kdo za strany usedl, popisuje zpráva o výsledku voleb z 5. října 2025.

Proč větší strana potřebuje na mandát méně hlasů

Mandáty se rozdělují nejdřív v krajích. Podle § 50 zákona 247/1995 Sb. se hlasy postupujících stran v kraji vydělí počtem mandátů kraje zvětšeným o dvě. Vyjde krajské volební číslo, menší než průměrný počet hlasů na mandát v kraji, a strana dostane tolik mandátů, kolikrát se do jejích hlasů celé vejde.

Vydělit hlasy strany tímto číslem je totéž jako vynásobit její podíl hlasů počtem mandátů kraje zvětšeným o dvě. V kraji s 10 mandáty tak strana se 40 % hlasů dosáhne na 4,8 a dostane 4 mandáty, strana s 10 % na 1,2 a dostane 1. Z přidaných dvou připadne větší straně 0,8, menší jen 0,2, kdežto nevyužitá část pod celým číslem je u obou v průměru podobná.

V prvním skrutiniu se v krajích rozdělilo 188 mandátů a ANO z nich získalo 78, tedy 41,5 %, s 37,3 % hlasů postupujících stran. Motoristé získali 11 mandátů, 5,9 % proti 7,3 % hlasů.

Zbytky hlasů ze všech krajů jdou do druhého skrutinia podle § 51. Součet zbytků všech stran se vydělí počtem nerozdělených mandátů zvětšeným o jednu a vyjde republikové volební číslo, v roce 2025 to bylo 68 679 hlasů. Rozdělovalo se 12 mandátů a každá ze šesti stran dostala dva, protože součty jejich zbytků byly podobné, od 127 806 hlasů u Motoristů po 168 493 u STAN. Rozdíl v podílu mandátů z krajů tak zůstal.

Kdyby se 200 mandátů dělilo mezi šest stran čistě podle podílu hlasů, mělo by ANO 74,5 mandátu, SPOLU 50,4, STAN 24,3, Piráti 19,4, SPD 16,8 a Motoristé 14,6. Pořadí ale neplatí přesně. Piráti s menším počtem hlasů než STAN potřebovali na mandát o 675 hlasů méně.

D’Hondtovu metodu, kterou se podle § 45 zákona 491/2001 Sb. dělí mandáty v obecních zastupitelstvech, ukazuje na příkladu článek o přepočtu hlasů na mandáty. Sněmovní mandáty se od voleb 2021 počítají krajským a republikovým volebním číslem. Debatu o tom, jak přesně má Sněmovna kopírovat podíl hlasů, připomíná článek o návrhu volební reformy.

Stranám pod hranicí propadlo 413 603 hlasů

Do rozdělování mandátů postupuje strana nebo hnutí s aspoň 5 % platných hlasů, koalice dvou stran s 8 % a koalice tří a více stran s 11 % (§ 49 zákona 247/1995 Sb.). Podle ČSÚ kandidovalo 26 subjektů a hranici překročilo šest. Zbylých 20 získalo 413 603 hlasů, tedy 7,36 % všech platných hlasů, a do mandátů se nepromítly.

Nejblíž byla Stačilo! s 242 031 hlasy a 4,30 %. Kandidovala samostatně, platila pro ni hranice 5 %, tedy 281 086 hlasů, a chybělo jí 39 055 hlasů. Další v pořadí, PŘÍSAHA, měla 1,07 %. Osmnáct subjektů skončilo pod 1 % a dohromady získalo 111 069 hlasů.

Proti volbám 2021 propadlo hlasů výrazně méně. Tehdy prošly do Sněmovny jen čtyři kandidátky z 22 a mimo zůstalo 1 069 359 hlasů, 19,89 %. Při průměru 26 041 hlasů na mandát by propadlé hlasy z roku 2025 odpovídaly zhruba 16 křeslům.

Kraje mají jiný počet poslanců, než jim patří podle hlasů

Kraje se k počtu poslanců dostávají ve dvou krocích. Nejdřív se podle § 48 dělí 200 mandátů podle platných hlasů v kraji, celostátní počet platných hlasů vydělený 200 dal republikové mandátové číslo 28 109. Tento počet ale slouží jen k výpočtu krajského volebního čísla. Kolik poslanců kraj nakonec má, záleží na tom, kolik mandátů v něm strany získají v prvním skrutiniu a kolik se jich do kraje vrátí z druhého.

Proti rozdělení podle § 48 mají čtyři kraje o jednoho nebo dva poslance méně a pět krajů o jednoho víc. Na zvoleného poslance tak v Libereckém kraji připadá 38 355 platných hlasů, v Plzeňském 25 249. Karlovarský kraj měl v roce 2021 pět poslanců a teď čtyři, přestože mu podle § 48 pět patřilo i v roce 2025.

Účast se v krajích lišila od 60,74 % v Karlovarském po 72,53 % na Vysočině, podrobněji v článku o volební účasti. Účast mění počet mandátů podle § 48, rozdíly v tabulce ale vznikají až při dělení mezi strany.

V malém kraji potřebuje strana na mandát větší podíl hlasů

Krajské volební číslo je v malém kraji vysoké vzhledem k počtu voličů. V Karlovarském kraji s pěti mandáty činilo 17 966 hlasů, tedy 13,3 % platných hlasů kraje. Ve Středočeském kraji s 27 mandáty stačilo 24 204 hlasů, jen 3,2 %.

V Karlovarském kraji proto mandát získaly jen ANO s 57 555 hlasy (tři mandáty) a SPOLU s 20 871 hlasy (jeden). STAN se 14 828 hlasy, SPD s 13 837, Motoristé s 9 868 a Piráti s 8 801 na krajské číslo nedosáhli. Pátý mandát kraje odešel do druhého skrutinia a zpět se nevrátil.

Ve druhém skrutiniu jdou mandáty do krajů, kde měla strana největší zbytek hlasů (§ 51 odst. 5). V Libereckém kraji se v prvním skrutiniu rozdělilo jen 5 mandátů z 8 a ze tří přesunutých se vrátil jeden, pro STAN. Vysočina naopak získala tři z 12 mandátů druhého skrutinia, pro SPD, Piráty a Motoristy.

V roce 2021, kdy prošly jen čtyři kandidátky, šel do druhého skrutinia jediný mandát a každý kraj měl tolik poslanců, kolik mu dal § 48. Čím víc stran projde, tím víc zbytků a přesunutých mandátů vzniká.

Od voleb se vyměnilo sedm poslanců

Počty v klubech se od voleb nezměnily a žádný poslanec klub neopustil. Sedmi poslancům ale podle údajů Sněmovny zanikl mandát a místo nich nastoupili náhradníci. Podle § 54 zákona 247/1995 Sb. nastupuje náhradník z kandidátky stejné strany ve stejném kraji, klub proto o křeslo nepřijde.

Pořadí náhradníků určují stejná pravidla jako pořadí zvolených, včetně přednostních hlasů. Dvě poslankyně po volbách změnily příjmení. Zuzana Schwarz Bařtipánová je dnes Zuzana Mrázová a Michaela Opltová je Michaela Řehková, ve výpisu Sněmovny je proto nenajdete pod jménem z kandidátky.

Kde sledovat aktuální složení a kdy se znovu volí

Aktuální počty v klubech s datem stavu ukazuje stránka Poslanci dle klubů na psp.cz. U každého hlasování je tam rozpis podle klubů, takže se dá ověřit, jak hlasovaly vládní i opoziční kluby. V otevřených datech ČSÚ je soubor vysledky.xml s hlasy všech stran v každém kraji. Z něj a z § 48 až 51 se dá celý přepočet zopakovat v tabulce, výsledek musí sedět s počty mandátů ve stejném souboru.

Ústava v článku 16 stanoví Sněmovně čtyřleté volební období, řádné volby proto budou na podzim 2029. Předtím se volí obce a třetina Senátu v říjnu 2026, kraje a prezident v roce 2028. Přehled termínů je v článku o volebním kalendáři.