Volební okrsek X volební obvod

Volební okrsek a volební obvod jsou podobná sousloví s odlišným významem. Volební okrsek slouží čistě k organizaci voleb. Každý registrovaný volič má příslušný volební okrsek, kde je zapsán a kam by měl chodit volit. Každý volební okrsek má svojí okrskovou volební komisi, jenž je jmenována starostou. Velikost volebního okrsku by měla být zhruba 1000 občanů. Vytvářejí se i menší volební okrsky, ale jejich velikost by neměla klesnout pod 10.

Volební obvod

Volební obvod je území, kde se dělí mandáty. Pro představu v České republice máme 14 volebních obvodů (při volbách do Poslanecké sněmovny) s různým počtem mandátů. Volební obvody v České republice kopírují kraje a počet mandátů v obvodu je stanoven podle počtu obyvatel v daném obvodu. Ve velkých krajích tak stačí získat na mandát pod 5% hlasů a například v Libereckém kraji nestačil Zeleným na mandát výsledek přesahující 9% hlasů.

Také můžeme mít jednomandátové volební obvody. Ty máme v České republice například při volbách do Senátu České republiky, kdy je Česká republika rozdělena do 81 volebních obvodů podobné velikosti. Jednomandátové volební obvody jsou používány například také v parlamentních volbách ve Spojeném království.

Gerrymandering

Zajímavá technika gerrymanderingu tedy vytváření volebních obvodů. Při této technice je snaha pomocí tvarování volebního obvodu zvýšit svůj volební zisk a pokud možno snížit volební zisk protikandidáta. Předpoklad pro takovéto tvarování volebního obvodu je znalost preferencí a demografie daného území. Dají se pak vytvářet velice nesmyslné a asymetrické tvary volebních obvodů.

Příklad: Máme čtyři volební obvody, kde je přízeň voličů zhruba 50/50. Takto nejspíše vyhraje každý kandidát ve dvou obvodech. Pokud však vytvoříme volební obvody, že bude první kandidát mít převahu ve třech obvodech 60/40 a poslední obvod ztratí klidně 20/80. Kandidát A tak má poměrně jisté 3 obvody a 1 úmyslně ztratil. Tato technika pokud se užívá ve větším měřítku, tak může zásadně ovlivnit výsledky voleb.