Sobotní volební den pro mnohé lidi znamenal konec populismu a návrat vlády s demokratickými principy. Sčítání výsledků voleb bylo napínavé až do samotného konce, o vítězi rozhodly až poslední sečtené hlasy z velkých měst České republiky, kde se největší popularitě dostávalo právě koalici SPOLU, která se stala na počet procent vítězem těchto voleb do Poslanecké sněmovny. Výsledek voleb ukázal, že i předvolební výzkumy můžou být často vzdálené od reality.
K volbám se dostavilo o 320 tisíc více voličů než v roce 2017, kdy byla volební účast 60,84 %, tentokrát se hranice účasti vyšplhala až ke 65,43 %. Plán spojení demokratických stran, tedy SPOLU a PirSTAN, které chtěly tímto činem zvítězit nad hnutím ANO, se vydařil.
Z výsledků voleb se dá predikovat to, že kdyby demokratické strany vystupovaly samy za sebe, zvítězilo by na procenta opět hnutí ANO, které dosáhlo 27,12 % hlasů, nelze ovšem říci, že by zvládlo získat 101 mandátů k tomu, aby mohlo sestavit vládní většinu. Ovšem i tak je z hlediska počtu mandátů, kterých získalo ANO 72, nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně, koalice SPOLU získala 71 mandátů, tedy o jeden měně než hnutí ANO.
Nemožnost sestavit vládu zapříčinilo Andrejovi Babišovi to, že strany, které by možná byly ochotné s hnutím ANO jít do vlády, nezískaly potřebnou hranici 5 %, která by jim umožnila vstup do Poslanecké sněmovny.
Předseda koalice SPOLU, Petr Fiala, již před výhrou avizoval, že k sestavení vlády by oslovil pouze koalici PirSTAN, což také ještě v den výsledků voleb provedl, kdy obě koalice podepsaly memorandum o vůli společně vytvořit většinovou vládu. Koalice SPOLU získala ve volbách 27,79 % hlasů a s tím 71 mandátů. Koalice Pirátů a Starostů získala 15,62 % a 37 mandátů.
Dohromady tedy obě koalice získaly 108 mandátů, což je dostačující na sestavení vlády. Do premiérského křesla by nepochybně usedl lídr SPOLU Petr Fiala.
Vykroužkování Pirátů a ztráta většiny poslanců
O největší překvapení voleb se postarala koalice PirSTAN, a to jak celkovým výsledkem 15,62 %, kdy jí předvolební průzkumy predikovaly mnohem větší úspěšnost, tak ziskem mandátů pro Piráty, kteří získali pouze 4 poslance pro svoji stranu, tedy o 18 méně křesel než v roce 2017.
Naopak Starostové si výrazně polepšili a získali 33 mandátů, tedy o 27 více než v roce 2017. Pirátům se tak vstup do koalice se Starosty vůbec nevyplatil a je již téměř jasné, že příští volby budou kandidovat samostatně.
Mnozí spekulovali nad tím, co stojí za tak velkou porážkou právě Pirátů. Politologové mluví převážně o kroužkování, kterým voliči posunuli kandidáty STAN na přední pozice. Piráti jakožto silnější strana, měli na kandidátních listinách mnohem vyšší zastoupení než jejich koaliční partneři, proto se mnohem více voličů STAN soustředilo na kroužkování svých kandidátů, aby je dostali na přední pozice.
Také je nutné zmínit, že pro STAN to není první koalice, tudíž jejich voliči jsou na kroužkování mnohem více zvyklí než voliči Pirátů.
Jako další důvod se zmiňuje to, že voliči Pirátů byli se Starosty spokojení, proto neměli důvod kroužkovat a koalici volili jako celek. Nehledě na to, že koaliční smlouva obou partnerů obsahovala stanovisko, že kandidáti nebudou vyzývat své voliče ke kroužkování.
Ale jak se už zjistilo, tak někteří se přeci jenom výzev dopouštěli, a to především v Libereckém kraji, kde mají Starostové vysoké zastoupení. Ovšem jak obě koalice uvedly, tak budou pokračovat v zájemné spolupráci i po volbách a prosazovat svůj společný program.
SPD zůstává i nadále v opozici
V řadách strany SPD s úspěchem 9,56 % se nic výrazně nezměnilo. Strana získala podobný počet hlasů jako v roce 2017. Snížil se jí ovšem počet poslanců z 22 na 20. Za nižší procento úspěšnosti by mohl stát odliv voličů ke straně Přísaha či Volný blok. Novinkou je to, že do Poslanecké sněmovny vstoupí i bratr Tomia Okamury – Hayato Okamura, který nyní bude poslancem za KDU-ČSL. Oba bratři sdělili médiím, že se v politických názorech značně rozcházejí.
Zamíchat kartami může ještě prezident
Je známo, že prezident několikrát před volbami do médií řekl, že sestavením vlády pověří pouze stranu, která získala největší počet hlasů, nikoliv koalici. Povolební rozhodování velmi komplikuje prezidentům zdravotní stav, kdy byl v den schůzky s premiérem Babišem odvezen na jednotku intenzivní péče Ústřední vojenské nemocnice. Premiér na otázky, zda schůzka s prezidentem skutečně proběhla, mění své výpovědi, proto není ani jasné, zda by ho prezident skutečně pověřil sestavením vlády.
Premiér Andrej Babiš také uvedl, že je připravený jít do opozice, i když před volbami avizoval, že pokud by měl být v opozici, tak z politiky odejde. Je tedy otázkou, koho prezident nakonec pověří sestavením vlády, je ale jisté to, že s hnutím ANO jít do vládní spolupráce žádná strana nechce, tudíž nemůže dosáhnout potřebného počtu mandátů pro sestavení vlády. Nová vláda by podle vyjádření předsedy KDU-ČSL mohla vniknout již do Vánoc.
Srovnejte si skutečné výsledky voleb do Poslanecké sněmovny s předvolebním výzkumem za měsíc září. Zajímá vás také, koho zvolili studenti vítězem ve Studentských volbách?
