Téma společné evropské armády? Pro jsou Piráti a STAN, proti SPD, ANO, ale i lidovci

0
165
Poslanci Evropského parlamentu 2019-2024
Poslanci Evropského parlamentu 2019-2024

Portál české-volby.cz  oslovil české kandidáty do Evropského parlamentu s otázkou, zda by se jim líbil projekt společné evropské armády. Zásadně proti z parlamentních stran jsou SPD, ANO, ale i KDU-ČSL. Téma společné evropské armády nastolil před volbami do evropského parlamentu italský ministr zahraničí Antonio Tajani v deníku La Stampa. Podle něj by Evropská unie měla vytvořit vlastní kombinovanou armádu.

„Ve světě s mocnými hráči, jako jsou Spojené státy, Čína, Indie nebo Rusko, mohou být italští, němečtí, francouzští nebo slovinští občané chráněni pouze něčím, co již existuje, tedy Evropskou unií,“ citovala italského ministra německá tisková  agentura – Reuters.

Starostové: Pro společnou evropskou armádu

Proti myšlence společné evropské armády není například exposlanec Jan Farský (STAN), který je s bývalou kandidátkou na prezidentku Danuší Nerudovou v čele kandidátky Starostů a osobností pro Evropu (STAN – Starostové Libereckého kraje) Podle Farského je nutná větší evropská spolupráce v obraně. Evropa by se podle něj měla zbavit závislosti v oblasti bezpečnosti na USA.

„Proto je potřeba vybudovat druhý, evropský, pilíř NATO. Investice do bezpečnosti jsou investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje, průmyslu. V tom všem EU potřebuje posílit a rozumné užití dvou procent jdoucích na obranu je klíčem k bezpečné a prosperující EU,“ říká Farský.

Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) připomíná, že Piráti dlouhodobě podporují myšlenku posílení společné obrany Evropské unie, která by podle něj pomohla například i k lepší spolupráci v rámci NATO. „Jak ukázala i ruská agrese na Ukrajině, je extrémně důležité, aby se Evropa v otázkách bezpečnosti koordinovala. Ovšem v okamžiku, kdy mají jednotlivé členské země například dvacet různých typů tanků, je koordinace velmi náročná, sdělil Marcel Kolaja (Piráti).

Státy jako provincie?

Tím ale končí seznam politiků v dolní komoře parlamentu, kteří myšlenku společné evropské armády rovnou neodsuzují. Zásadně proti je lídr kandidátky Petr Mach (SPD) nebo Klára Dostálová (ANO).

„Nejdříve debata o právu veta, teď společná armáda a co bude dál? Vláda EU a členské země budou jen provincie? EU vznikla jako hospodářský projekt, který je dnes tedy spíše politickým, ale určitě není vojenským. Od toho je tu NATO, jehož jsme členy,“ přidává svůj pohled místopředsedkyně Sněmovny a volební lídr hnutí ANO do voleb parlamentu EU 2024 Klára Dostálová.

Europoslanec a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že by státy EU měly vydávat daleko víc peněz na obranu a nastartovat vojenskou výrobu. „Evropa nesporně potřebuje zvýšit svou schopnost projekce vojenské síly. Zatím je spíš světu k smíchu. Ale řeči o evropské armádě jsou jen hloupou medvědí službou. Je to stavení domu od střechy, ne od základu. Nepotřebujeme víc generálů a jiné uniformy, ale zdroje, sílu a vlasteneckou odvahu,“ tvrdí Alexandr Vondra.

Lidovci proti, Moravské zemské hnutí pro

Proti společné evropské armádě je i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který post europoslance ve volbách obhajuje. „Dublovat strukturu NATO je podle mě nesmyslné. Musely by se změnit smlouvy a bylo by nutné i zvýšit počet vojáků. V neposlední řadě by to vyžadovalo strategické plánování a přípravu. Spíše bych řekl, ať se soustředíme na budování vojenské spolupráce. Dnes je největší problém, že nedokážeme vyprodukovat v případě konfliktu s Ruskem na území EU ani munici na více jak tři měsíce konfliktu za rok. A to je podle mě urgentní věc, kterou musíme řešit. Evropská armáda je zástupný problém,“ míní lidovecký kandidát do eurovoleb Tomáš Zdechovský.

„Co by mohlo být velkým posunem obranyschopnosti Evropy i demokratického světa v rámci NATO, by bylo sjednocení výzbroje a techniky u evropských armád. Výrazně by se tím zjednodušila logistika servisu i výcviku, zlevnily by se nákupy, společný výzkum a vývoj a podobně. Bylo by zkrátka velkým přínosem, kdyby všichni evropští vojáci používali stejné typy tanků, pušek, munice i výstroje,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti vlády ČR Martin Dvořák (STAN).

Kdo vlastně přišel v České republice s myšlenkou společné evropské armády? Byl to předseda stany Moravané Ondřej Hýsek při volbách do parlamentu EU. Věci se ale změnily a Hýsek nyní vede kandidátku Moravského zemského hnutí, zatímco strana Moravané ve volbách do parlamentu EU kandiduje v koalici se Sdružením pro Republiku – Republikánskou stranou Čech, Moravy a Slezska pod názvem „PRO vystoupení z EU“. Společnou evropskou armádu tedy strana Moravané, na rozdíl od zemského hnutí, nyní už nechce.

Občané: Jednoznačné NE!

Aliance nezávislosti České republiky – proti přijetí eura, PRO Jindřicha Rajchla, Svobodní či koalice Švýcarské demokracie – Strany státu přímé demokracie – Strany práce společnou evropskou armádu nechtějí. A jaký má názor na společnou obranu Evropy politická strana Mourek? Podle webových stránek Mourkovi nevadí přijetí eura, ale společnou armáda? To asi ano! Jednoznačně integrující proevropskou stranou je SEN 21 a Volt Česko, kteří kandidují v koalici. Proto nelze vyloučit, že by evropskou armádu spíše uvítali. Ostatně strana Volt Česko na svých webových stránkách jasně tvrdí: „Stojíme za silnou EU se společnou zahraniční a obrannou politikou a vlastní armádou. Je to nejlepší způsob jak zajistit bezpečnost nás i našeho bezprostředního okolí.“

.A co občané? Podle agentury STEM/MARK je osmdesát procent občanů proti společné evropské armádě.

Použitý zdroj:

STEM/MARK

Předchozí článekCo místo Evropské unie? Neutralita, přímá demokracie švýcarského typu i vstup do ekonomického BRICSu
Další článekMedian: Roste podpora nesněmovních stran, strany pro eurovolby už mají čísla

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here