Kdo vyhraje? Aktuální volební preference srpen 2023 | České volby

0
6671
Volební preference srpen 2023
Volební preference srpen 2023

Do voleb 2025 je ještě daleko, už teď je ale zajímavé sledovat výsledky volebních průzkumů. Shrnutí nejnovějších volebních průzkumů pro srpen 2023 najdete pouze na našich stránkách. Vše jednoduše a přehledně. Volební preference 2023 vypadají velmi odlišně od těch před volbami 2021.

Hlavní informace volebního modelu od Českých voleb

✔️ ANO posílilo.

✔️ Koalice SPOLU si značně pohoršila.

✔️ SPD udrželo voliče před Trikolórou.

Volební preference hnutí ANO

Hnutí ANO od posledních voleb lehce posílilo o přibližně 6,5%. Po představení konsolidačního balíčků se lehce změnilo veřejné mínění o koalici SPOLU. Tématika důchodů jen dále pomohla ANO k lepším výsledkům, neboť cílovou voličskou skupinou ANO jsou právě důchodci, pro které je toto téma velmi důležité.

Andrej Babiš se přes všechny svoje prohřešky dále vydává za milého strýčka od vedle při svých návštěvách v regionech a společně s místopředsedkyní hnutí ANO 2011 a bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou na svém instagramovém profilu hojně kritizuje opatření vlády.

alenaschillerova
Zdroj: Instagram alenaschillerova

Do voleb do poslanecké sněmovny v roce 2025 máme ještě daleko, ale již teď můžeme sledovat určité trendy. Podle volebního modelu od Českých voleb by ANO získalo 34,5 % a vyhrálo by. Na druhém místě by se umístilo ODS se 14 % a na třetím místě by zůstali Piráti s tragickými 10,8 %. Hned za nimi by pak bylo SPD s 9,6 % a STAN s 5,6 %.

Průzkum preferencí STEM

Z posledního volebního průzkumu STEM vyplývá, že by hnutí ANO zvítězilo s 33,5 % hlasů. Nově přejmenovaná SOCDEM (z původního ČSSD), která by tradičně táhla za jeden provaz s ANO, by podle STEM získala pouhých 4,1 % a tudíž by se do Poslanecké sněmovny ani nedostala, neboť by nezískala potřebných 5 % hlasů pro překonání hranice pro vstup do sněmovny.

Kolice SPOLU

Někteří voliči volili SPOLU, jelikož tak chtěli zamezit ANO vstupu do vlády. To společně s některými kroky právě takto zvolené vlády způsobilo, že se názory na koalici SPOLU po volbách dále vyvíjely v sestupné tendenci. Z původních 27,12 % u voleb procenta hlasů klesla na nynějších 22,7 %.

Problematika důchodové reformy nahrála ANO a vedla k dalším a větším demonstracím proti vládě. Koalice se navíc občas hádá i ve vlastních řadách, tentokrát se tak stalo, když TOP 09 naznačila, aby subjekty koalice Spolu kandidovaly ve volbách do Evropského parlamentu opět společně. Představitelé ODS se však domnívají, že se TOP 09 chce pouze přidat k ODS, aby získalo jejich hlasy.

Ve volebním modelu od Českých voleb má koalice SPOLU 22,7 %, což je o 13 % méně než hnutí ANO. Samotné strany získaly v průzkumu následující volební skóre: ODS 14,6 %, TOP 09 4,7 % a KDU-ČSL 3,4 %.

Piráti a STAN

Koalice Pirátů a STAN byla ambiciózní a před volbami zde byly naděje na jejich výhru. V konečném součtu však strany dohromady získaly pouhých 15,6 %. Dostaly se do sněmovny, ale nestaly se hlavním udavatelem vývoje vlády. Piráti samotní pak ostrouhali mrkvičku, když získali pouhé čtyři mandáty.

V našem předvolebním modelu mají 16,5 % hlasů a podle průzkumů jsou jejich někteří voliči paradoxně na vážkách, zda mají volit Piráty či ANO. Před cílovou čárou tak může dojít k zajímavým zvratům.

SPD

SPD se konstantě těší pevnému voličskému jádru. Aktuální témata, které Tomio Okamura využívá pro svůj volební marketing, jsou Ukrajinci a americké vojenské základny na území ČR. Jako vždy je využívána rétorika strachu a vlastenectví. Když se podíváme na volební preference 2023, tak je jasně vidět, že hodnoty konstantě kolísají okolo 9,5 %, pro SPD se tedy nic nemění. Trikolóra, která má podobnou orientaci a politický marketing, se v průzkumech nedosáhla ani na 2 %.

KSČM a SOCDEM

V červnu 2023 se ČSSD přejmenovala na Sociální demokracii, SOCDEM. Dostala i nové logo s cihlovou barvou. Nově stranu vede Michal Šmarda, který by rád stranu viděl znovu na aktivní politické scéně. Straně se obecně nedaří. Z volebního výsledku 4,6 % ubylo jejich voličů na 3,9 %. Druhá levicová strana KSČM klesla z 3,7 % na 3 %. Po volbách v roce 2021, kdy se KSČM poprvé ve své historii nedostala do parlamentu a vedení strany odstoupilo, to se stranou jde z kopce nemají co nabídnout mladým.

Přísaha

Strana Roberta Šlachty, elitního policisty a bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ve volbách v roce 2021 získala 4,7% a do sněmovny se tedy nedostala. Strana stále razí silnou protikorupční rétoriku, kterou však teď využívá i ANO v opozici. Poslední průzkumi ukazují, že by Přísaha tentokrát nedosáhla ani na 3%.

Předchozí článekJaké volby nás čekají do roku 2030?
Další článekDrama v politice? Volební preference září 2023 | České volby

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here