Jak funguje přímá volba prezidenta a kdo může kandidovat

Prezidenta České republiky volí od roku 2013 přímo občané ve dvoukolové volbě podle článků 54 až 58 Ústavy a zákona č. 275/2012 Sb. Kandidovat může občan, který dosáhl 40 let a kterého navrhne aspoň 20 poslanců, aspoň 10 senátorů, nebo občan s peticí podepsanou nejméně 50 000 voliči. Když nikdo v prvním kole nezíská víc než polovinu platných hlasů, rozhodne o 14 dní později druhé kolo mezi dvěma nejúspěšnějšími.

Příští volba se uskuteční v lednu 2028. Poprvé v ní půjde sbírat podpisy elektronicky, jak to zavedla novela č. 269/2024 Sb., a Češi v zahraničí budou moci volit poštou. Pravidla v článku odpovídají znění zákonů k 2. říjnu 2026, výsledky pochází z dat Českého statistického úřadu na volby.gov.cz.

Kdo může kandidovat na prezidenta

Prezidentem může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu (čl. 57 Ústavy). Do Senátu může být zvolen každý občan s právem volit, který dosáhl 40 let (čl. 19 odst. 2). Vzdělání, bydliště ani členství ve straně Ústava nevyžaduje. Zvolen naopak nemůže být ten, komu Ústavní soud na základě žaloby Senátu odebral prezidentský úřad i způsobilost ho znovu nabýt (čl. 65 odst. 2).

Druhé omezení se týká opakování. Nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát za sebou, proto v roce 2023 nekandidoval Miloš Zeman, zvolený v letech 2013 a 2018. Na Petra Pavla se omezení zatím nevztahuje. Co prezident smí sám a co jen s podpisem premiéra, shrnuje přehled pravomocí prezidenta.

Tři cesty ke kandidatuře

Kandidátní listinu podává Ministerstvu vnitra jedna ze tří skupin navrhovatelů (§ 21 zákona č. 275/2012 Sb.). Každý navrhovatel podá jen jednu listinu a každý kandidát smí být jen na jedné. Od roku 2026 navíc platí, že poslanec nebo senátor smí podpořit jen jednoho kandidáta. Kdo se objeví ve dvou skupinách, tomu se podpis nepočítá v žádné.

Navrhujícím občanem může být i sám kandidát. Zákon řeší jen opačnou situaci, kdy petici zakládá někdo jiný, a pak vyžaduje souhlas kandidáta (§ 23).

Z 26 platných kandidátů ve třech přímých volbách jich 12 navrhli občané a po 7 poslanci a senátoři, ukazují přehledy ČSÚ. Vítěz všech tří voleb šel do volby s peticí občanů, Miloš Zeman dvakrát a Petr Pavel jednou. Z kandidátů navržených senátory se do druhého kola nedostal nikdo.

Jak ministerstvo ověřuje 50 000 podpisů

Až do volby v roce 2023 ministerstvo ověřovalo jen náhodný vzorek 8 500 podpisů. Při chybovosti do 3 % chybné nezapočítalo, při vyšší kontrolovalo druhý vzorek a když i ten přesáhl 3 %, odečetlo od celého počtu podíl odpovídající chybovosti obou vzorků, popsala CNN Prima News. Uchazeč tak mohl neprojít i s víc než 50 000 podpisy.

V prosinci 2022 označil Nejvyšší správní soud ve sporech o registraci dvou uchazečů tento systém za neudržitelný a vyzval zákonodárce ke změně, informovala CNN Prima News.

Od 1. ledna 2026 platí nový § 25 podle novely č. 269/2024 Sb. Podpisy jde sbírat i v elektronickém nástroji ministerstva, kde podpis nahrazuje prohlášení potvrzené elektronickou identifikací, například bankovní identitou nebo eObčankou. Když jen elektronická petice dosáhne 50 000 prohlášení, podmínka je splněná bez další kontroly. Prohlášení nejde vzít zpět.

Listinné archy zůstávají a obě cesty se sčítají. Ministerstvo sečte úplné záznamy a jen při počtu aspoň 50 000 kontroluje údaje na listinné petici, vyřazuje duplicity a lidi bez volebního práva. Vzorky ani chybovost už zákon nezná. Vady petice nejde dodatečně opravit a podpisy dodané po lhůtě se nepočítají (§ 25 odst. 5).

Elektronický nástroj a nový registr kandidátních listin se použijí poprvé ve volbách konaných po 31. prosinci 2027 (§ 84 odst. 6 zákona č. 88/2024 Sb. o správě voleb ve znění zákona č. 108/2026 Sb.). Volba prezidenta v lednu 2028 tak bude první, kde to platí.

Jak probíhá první a druhé kolo

Volit může každý občan, kterému je nejpozději druhý den volby 18 let (§ 4). V Česku se hlasuje v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin, volba prezidenta se koná i v zahraničí. Každý kandidát má vlastní hlasovací lístek a volič vloží do úřední obálky jeden lístek bez úprav.

V prvním kole vyhrává ten, kdo získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Jinak se 14 dní po začátku prvního kola koná druhé kolo se dvěma nejúspěšnějšími a v něm už stačí nejvíc hlasů. Kdyby měli oba finalisté přesně stejně hlasů, prezident zvolen není a do 10 dnů se vyhlašuje nová volba (čl. 56 Ústavy).

Když se jeden z postupujících kandidatury vzdá nebo přestane být volitelný, nastoupí místo něj další v pořadí z prvního kola. Pokud takový kandidát není, koná se druhé kolo i s jediným kandidátem (čl. 56 odst. 4 Ústavy).

Voliči zapsaní u zastupitelského úřadu v zahraničí mohou hlasovat korespondenčně, tuto možnost zavedl zákon č. 268/2024 Sb. Žádost podávají ode dne vyhlášení volby a písemnosti dostanou rovnou pro obě kola, pokud nepožádají jen o jedno (§ 57a a 57b zákona o správě voleb).

Lhůty a kroky od vyhlášení volby po slib

Lhůty před volbou se počítají zpětně ode dne volby. Termín určuje předseda Senátu, a pokud tato funkce není obsazená, předseda Poslanecké sněmovny.

Spory o registraci i o platnost volby rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 65 a 68). Kdo slib odmítne nebo ho složí s výhradou, hledí se na něj, jako by nebyl zvolen, a volba se koná znovu (čl. 60 Ústavy).

Co se na pravidlech změnilo

Přímou volbu zavedl ústavní zákon č. 71/2012 Sb. Předtím, v letech 1993 až 2012, volili prezidenta poslanci a senátoři na společné schůzi, v roce 1993 jen poslanci, protože Senát ještě neexistoval. Zákon o volbě prezidenta se od přijetí měnil 13 novelami, pro voliče a kandidáty jsou podstatné tyto.

Pravidla jsou tedy účinná od roku 2026, ale ve volbě prezidenta se poprvé použijí v lednu 2028. Kandidáti budou moci sbírat podpisy online, kandidatury se budou muset vzdát o den dřív a Češi v zahraničí budou prezidenta poprvé volit i poštou.

Jak dopadly dosavadní tři přímé volby

Ani jednou nerozhodlo první kolo. Nejblíž nadpoloviční většině byl v roce 2018 Miloš Zeman s 38,56 % hlasů. V roce 2023 dělilo první dva kandidáty v prvním kole 22 942 hlasů, tedy 0,41 procentního bodu.

Čísla jsou z výsledků ČSÚ pro roky 2013, 2018 a 2023. Na lístcích bylo v letech 2013 a 2018 po devíti kandidátech, v roce 2023 osm, protože devátý navržený, Josef Středula, odstoupil. Nejtěsnější bylo druhé kolo v roce 2018 s rozdílem 152 184 hlasů.

Účast v obou kolech rostla volbu od volby. Ve druhém kole v roce 2023 přišlo 70,25 % voličů, víc než v jakýchkoli volbách od sněmovních v roce 1998, ukazuje přehled volební účasti podle typu voleb. Průběh jednotlivých voleb popisují články o volbě 2018 a o výsledku volby 2023.

Kdy budou další prezidentské volby

Petr Pavel složil slib při inauguraci 9. března 2023 a jeho pětileté období končí v březnu 2028. Volba se musí konat v posledních 60 dnech mandátu, tedy nejdřív 9. ledna 2028, a případné druhé kolo nejpozději 30 dní před koncem, do 8. února 2028 (čl. 56 odst. 7 Ústavy a § 3 zákona o volbě prezidenta).

Protože se hlasuje v pátek a sobotu a druhé kolo je o 14 dní později, vychází podle ústavních lhůt pro první kolo jen dva termíny. Buď 14. a 15. ledna s druhým kolem 28. a 29. ledna, nebo 21. a 22. ledna s druhým kolem 4. a 5. února 2028. Přesné datum určí předseda Senátu, volbu musí vyhlásit nejpozději do druhé poloviny října 2027.

Kdyby se úřad uvolnil dřív, třeba odstoupením, koná se volba do 90 dnů. Ostatní volby shrnuje přehled voleb do roku 2030.

Co si ohlídat, když chcete volit nebo kandidovat

Kdo bude ve dnech volby mimo místo trvalého pobytu, může na voličský průkaz hlasovat v kterémkoli okrsku v Česku i v zahraničí (§ 33 zákona o volbě prezidenta). Češi žijící v zahraničí žádají o korespondenční hlasování u svého zastupitelského úřadu ode dne vyhlášení volby, tedy zhruba od října 2027.

Kdo chce kandidovat přes petici, musí podat kandidátní listinu 80 až 66 dní před volbou. Podle termínu prvního kola to vychází na 26. října až 9. listopadu 2027, nebo na 2. až 16. listopadu 2027. Elektronická prohlášení se sbírají jen do podání listiny.

• U listinných archů hlídejte, aby měl každý řádek jméno, příjmení, datum narození, číslo občanského průkazu nebo pasu a podpis. Neúplný záznam se nezapočítá a opravit ho nejde.
• Archy musí být očíslované a mít záhlaví se jménem kandidáta, rokem jeho narození a rokem volby.
• Počítejte s rezervou nad 50 000, protože duplicity a podpisy lidí bez volebního práva ministerstvo vyřadí.

Aktuální pokyny zveřejní Ministerstvo vnitra, jeho stránka k volbě prezidenta zatím uvádí, že se informace po změně volebních zákonů připravují.